Chceme-li mluvit o extrémním lyžování, nepotřebujeme k tomu naši letošní nevydařenou českou zimu. Tento sport se tak jako tak provádí spíše v oblastech velehor a černých sjezdovek, tam kde jsou podmínky pro lyžaře náročnější než kdekoliv jinde.
Extrémní lyžování je určeno pro lidi, kterým nestačí upravené i hodně nebezpečné sjezdovky a vítr hvízdající v učích. Vyhledávají stále náročnější překážky, které se snaží překonávat, touží po stále vyšší hladině adrenalinu v krvi. Na trasách extrémních lyžařů nejsou vleky a ani náznak pohodlí. Jen neupravené svahy a velmi prudké kopce s hodně drsnými povrchy.
Součástí extrémního lyžování je heliskiing. Lyžaři se nechají dopravit na začátek trasy vysoko v horách vrtulníkem a dolů už se řítí na lyžích po volných svazích. Někdy se takové jízdy objeví v televizi a nám, obyčejným smrtelníkům, se tají dech. Zrovna nedávno po takové trase ujížděl James Bond tlupě pronásledovatelů.
Míst, kde lze tyto náročné a nebezpečné druhy sportu provozovat není příliš mnoho. Ty nejnáročnější trasy najdeme na Kavkaze, hlavní oblastí, kde je heliskiing populární je severní Amerika, s extrémními lyžaři se setkáme i vAlpách.
Vrtulníkem lze vystoupat dokonce až na vrchol Elbrusu ve výšce 5 600 m.n.m, ale průměrná výška, odkud se tito sportovci spouštějí dolů je asi 2 500 - 3 000 m. Zde totiž ještě není nutné podstoupit proces aklimatizace, bez kterého se člověk ve vyšších polohách neobejde, aniž by ohrozil své zdraví.
