Český sportovní spolek vs. německý model: Kdo má lepší podmínky?

V České republice funguje většina sportovních organizací jako spolky podle občanského zákoníku (§ 214 a násl.). Tyto subjekty mohou čerpat dotace od státu, krajů či obcí a využívají i určité daňové úlevy. Postrádají však pevně zakotvený status veřejné prospěšnosti, který by jasně definoval jejich výhody a povinnosti. Označení „veřejně prospěšný spolek“ sice právní řád zná, ale v praxi se téměř nevyužívá.

V Německu je dárcovství výrazně atraktivnější. Fyzické osoby si mohou odečíst až 20 % příjmu, firmy dokonce až 0,4 % obratu a mezd. V Česku jsou limity nižší – fyzické osoby maximálně 15 % základu daně a firmy 10 %. To znamená menší motivaci pro dárce a méně stabilní zdroj příjmů pro sportovní kluby.

Německé spolky jsou z hlavní sportovní činnosti zcela osvobozeny od daně z příjmů. Pokud vedle toho provozují hospodářskou činnost, například bufet či reklamu, mohou dosáhnout až 45 000 eur ročního obratu bez povinnosti odvádět daň. Český systém je výrazně přísnější – zdanění se uplatňuje už při nižších částkách. To omezuje schopnost klubů samostatně financovat svou činnost a nutí je více spoléhat na veřejné dotace.

V Německu platí, že spolky s obratem do 22 000 eur ročně jsou od DPH osvobozeny. U vybraných služeb, například kurzů pro děti nebo amatérských soutěží, se uplatňuje snížená sazba 7 % místo 19 %. Český daňový režim nic podobného neumožňuje – spolky podléhají běžným pravidlům.

Místní daně a poplatky

Další významnou výhodou německých spolků je osvobození od daně z nemovitostí a často i od místních poplatků, pokud jejich činnost slouží veřejně prospěšným účelům. V Česku spolky zpravidla platí stejné místní daně jako ostatní subjekty, přičemž výjimky závisí na rozhodnutí konkrétní obce.

Status „gemeinnützig“ automaticky otevírá německým spolkům cestu k obecním, zemským i spolkovým grantům. Mají tak stabilní rámec, na němž mohou dlouhodobě stavět svou činnost. V Česku je grantový systém složitější a každoročně se mění – o dotacích rozhoduje Národní sportovní agentura i kraje. To vytváří nejistotu a vede k situaci, kdy spolky často přežívají „od dotace k dotaci“.

Shrnutí rozdílů: Výhody Německa, nevýhody ČR

• Dary: Německo vyšší limity (20 % FO, 0,4 % obratu a mezd u PO) → v ČR nižší (15 % FO, 10 % PO).

• Daně z příjmů: Německo osvobození hlavní činnosti a limit 45 000 € u vedlejší → v ČR zdanění už při malých částkách.

• DPH: Německo osvobození do 22 000 € a snížená sazba 7 % → v ČR žádné úlevy.

• Místní daně: Německo často úplné osvobození → v ČR standardní povinnost.

• Granty: Německo stabilní rámec díky statusu „gemeinnützig“ → v ČR nejistota a závislost na každoročním přerozdělování.

Německý model veřejně prospěšných sportovních spolků nabízí stabilitu, širší daňové úlevy a větší motivaci pro dárce i firmy. Český systém je naopak méně výhodný a silně závislý na dotacích, které se každoročně mění podle politických priorit.

Pokud by se Česká republika inspirovala německým přístupem, sportovní spolky by získaly nejen finanční jistotu, ale i vyšší důvěryhodnost. To by mohlo posílit jejich roli při podpoře aktivního životního stylu a prevence zdravotních rizik v celé společnosti.

O fungování německých veřejně prospěšných spolků se více dozvíte v článku Veřejně prospěšné sportovní spolky v Německu: Právní rámec a daňové výhody.