Český radioklub má dlouhou a složitou historii. Jelikož je to organizace, která se dotýkala strategických pozic naší země, byla po celá léta pod pečlivou kontrolou státních orgánů.
Prvou organizací radioamatérů u nás byl Československý radioklub, který si dne 2.dubna 1924 ustavili zájemci o rozhlas. Menšinové postavení jim neumožňovalo získávat podporu pro jejich potřeby, proto bylo v roce 1928 založeno samostatné Sdružení krátkovlnných experimentátorů československých (SKEČ), a druhá část amatérů si roku 1929 uvnitř Čs.radioklubu vytvořila sekci Krátkovlnní amatéři českoslovenští (KVAČ). 23.března 1932 se sdružení spojila pod názvem Českoslovenští amatéři vysílači (ČAV).
Na počátku německé okupace byl ČAV zrušen, zatímco na Slovensku, byť ani tam se tehdy nesmělo vysílat, byl 9.11.1940 ustaven Spolek slovenských krátkovlnných amatérov Pr(SSKA). Po válce byl dne 6.8.1945 ČAV uznán jako organizace již existující. V roce 1948 se ČAV a SSKA spojily na slučovacím sjezdu v Nitře, v dubnu 1950 bylo na sjezdu ve Sliači rozhodnuto o začlenění amatérů do ROH. V listopadu 1951 se radioamatéři ze zákona stali kolektivním členem Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm), v roce 1953 se členství ve Svazarmu změnilo na individuální.
Do roku 1989 byli tedy radioamatéři povinně organizováni ve Svazarmu.Byť se konkrétní uspořádání v čase měnilo, do listopadového období vstoupil Svazarm v organizačním uspořádání, v němž nosnou kostrou byla soustava tzv. územních organizací - základních organizací, okresních výborů, krajských výborů, českého a slovenského ústředního výboru a ústředního výboru. Na ně byly navěšeny tzv. "orgány odborného řízení" zastupující jednotlivé zájmové činnosti, které však ve skutečnosti nic neřídily, protože měly postavení výhradně poradních orgánů územní organizace Svazarmu příslušného stupně, a podle poslední verze stanov spolu dokonce ani neměly vertikálně vůbec komunikovat. Odborné řízení bylo tedy maximálně roztříštěno a důsledně kontrolováno územními orgány. Dle pamětníků v okamžiku, kdy byl po válce slučován ČAV se slovenskou organizací, neměl žádný majetek, snad vysílač a pár korun z příspěvků. V listopadu roku 1989 neexistovalo cokoli, co by se dalo nazvat "organizace radioamatérů", protože radioamatérské organizační struktury byly cíleně rozmělněny a zbaveny rozhodovacích a řídících pravomocí.
Na listopadové události reagovali představitelé radioamatérů docela rychle , postupně dokázali změnit vedení i strukturu v moderní organizaci, oprostit ji ode všech dřívějších „brzd“ a dovedli Český radioklub do dnešní podoby, kdy je solidním zázemím všem českým radioamatérům.
Foto © Depositphotos.com/Wavebreakmedia
