Karate je asijské bojové umění, které vzniklo v Indii a přes Čínu se dostalo až do Japonska. Velká část těchto bojových směrů úzce souvisí s náboženstvím, kterým je ve zmíněných zemích budhismus. Asijská bojová umění nejsou jen prostým bojem, ale jsou, právě díky náboženství, úzce svázána s filozofickým pohledem na svět a život. Bojová umění studovali v minulosti výhradně příslušníci indických vyšších kast, neboť tato privilegia nebyla dána každému.
Bojová umění vyučovali mniši a každý měl svou vlastní metodu, jejíž součástí byla meditační cvičení, která měla zajistit nejvyšší míru soustředění a ovládání mysli a motivací. V Číně nazývali karate „ čínská ruka“ nebo také „prázdná ruka“, což vlastně vystihuje způsob boje.
Karate bylo poprvé předvedeno na veřejnosti roku 1922 na okinawské vysoké škole pedagogické mistrem bojových umění Gičinem Fuinakošim. Prezentace měla obrovský úspěch a mistr Funakoši byl přemluven, aby toto umění vyučoval v Tokiu. Později vyučoval karate i na dalších místech a v roce 1936 zavedl Šótókan – což je systém označení vyspělosti v karate formou různých barevných pásů.
Dnes je karate rozšířeno po celém světě a vyučují je různé školy asijských bojových umění.
Foto © Depositphotos.com/katrinaelena
