Je naprosto alarmující, že naprostá většina školou povinných dětí tráví svůj volný čas sezením u mobilního telefonu, u TV, PC či jiného elektronického zařízení a
jen necelých 14 procent dětí se pohybuje víc jak hodinu denně, včetně
chůze do školy.
Dokládají to výsledky průzkumu z prosince 2021 na
téma Pohyb a strava u dětí…. (viz níže) Jedním z okruhů, na který se
průzkum zaměřil, byl podíl mírné fyzické aktivity v denním režimu dětí
základní školou povinných. Když ráno děti opouštějí teplo domova,
většinou je jako první čeká cesta do školy, takže:
Jakým způsobem se dopravuje Vaše dítě do školy?
Vidíme, že skupiny dětí, které chodí do školy pěšky
a které vozí rodiče, jsou téměř stejně velké. Ani na tom, že se téměř
polovina dětí dopravuje do školy veřejnou hromadnou dopravou, není asi
nic zvláštního. Podstatou průzkumu nebylo zjišťování příčin mapovaného
stavu, např. proč čtvrtinu dětí vozí do školy rodiče, zda jsou to
skutečně převážně jen ti nejmenší, nebo proč děti, které jedou třeba jen
jednu stanici autobusem či tramvají, nechodí raději pěšky atd. Berme
proto tyto výsledky jako prosté konstatování.
U dalších dvou grafů, které mapují oblast volného
času, si ale všimněme, jak potřeba využívat elektronické přístroje
jednoznačně vítězí nad potřebou pohybu.
Kolik minut věnovalo Vaše dítě v průměru za den
mírné fyzické aktivitě (procházka, domácí práce, lehká pohybová
aktivita) mimo výuku ve škole za poslední 4 týdny?
Kolik hodin strávilo Vaše dítě průměrně za den
sezením u mobilního telefonu, u TV, u PC či jiného elektronického
zařízení mimo online výuku za poslední 4 týdny?
Převážná většina školáků (cca 86 %) má v denním režimu maximálně jednu hodinu MÍRNÉ fyzické aktivity, kam jistě patří právě i výše zmiňovaná cesta do školy či vynesení koše s odpadky. Naproti tomu více než 90 % dětí stráví ve svém volném čase minimálně jednu hodinu, spíše ale výrazně více, ve společnosti různých elektronických přístrojů. Tyto dva grafy jsou vlastně ve shodě a vzájemně se vysvětlují. O co méně aktivního pohybu, o to více tělesně pasivní zábavy u tabletů či chytrých telefonů, a opačně. Ne, nejsem staromilec a docela dobře chápu, že moderní komunikační a elektrotechnické prostředky už mají v našem životě podstatné a vlastně nepostradatelné místo, konečně i já je často využívám, ale přece jen bych byl radši, kdyby byl poměr mezi časem stráveným s nimi a dobou, kdy se děti věnují fyzické aktivitě a pohybové gramotnosti, alespoň vyrovnaný. Výše uvedený nesoulad je pro vývoj zdravé společnosti varovný, odstrašující a zcela nepřijatelný!
A jistě nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že za
tento stav jsou z velké míry odpovědní rodiče školáků, kteří v zájmu své
pohodlnosti nenabízejí dětem atraktivní fyzické aktivity, protože
dáme-li dítěti tablet nebo telefon, je hodné, nezlobí a nevyžaduje od
rodičů žádné další aktivity. Že fyzická kondice dětí tak trpí a
zakrňuje, se neprojeví hned, ale většina dětí, které neměly v mládí
dostatek pohybu, to negativně pocítí na svém zdravotním stavu až v
různých fázích dospělosti. Tam už ale nejsme většinou schopní, pohybové
manko bez následků vyrovnat.
tato skutečnost již není jen problémem rodičů a
dětí, které to nejsou ještě schopné vnímat, je to problém celé
společnosti a její další existence. Problém, jehož prioritou by se měla
zabývat i vláda a další představitelé našeho státu.
----------
(red,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
