Jan Kůrka je zastupitel Plzeňského kraje, kde je mimo jiné členem komise, která navrhuje výši dotací jednotlivým sportovním spolkům a klubům v kraji. Jeho jméno najdete na kandidátce Strany práv občanů Plzeňského kraje do Poslanecké sněmovny.
Jan Kůrka (SPO) odpověděl webu SportovníListy.cz na následující otázky...
Jak chcete financovat český sport? Plánujete nějaké změny oproti současnosti?
Budete podporovat české sportovní prostředí jako doposud, nebo podle jiných priorit?
"Spravedlivě a řeknu jak. Vždyť se přeci ví, kolik peněz potřebovaly jednotlivé sportovní svazy v každém z posledních pěti roků a z těchto údajů by se mělo vycházet i pro budoucnost. Navíc v každém z těch svazů vědí, co potřebovali a co se jim nedostávalo. Největší balík peněz by měla dostat z velkých sportovních spolků Česká unie sportu, která má krajské a okresní organizace a tam se znalostí regionu významně pomáhají tamějším tělovýchovným jednotám a samostatným klubům. Druhý menší balík peněz by patřil českému olympijskému výboru, aby zajistil účast 100 až 130 olympionikům na zimních i letních olympiádách a dále na mládežnických a evropských soutěžích, které pořádá Mezinárodní olympijský výbor. Nu a třetí balík peněz by měl být určený na sport a tělesnou výchovu na školách a to financování by mělo probíhat prostřednictvím krajů, které jsou zřizovateli středních škol a obcí, které jsou zřizovateli základních škol. Jsem proto, aby sport v regionech by byl z větší části financovaný právě kraji a obcemi, neboť tam nejlépe vědí, jak se jednotlivé jednoty a kluby věnují mládeži a kolik mají členů, kterým zajišťují sportovní vyžití. Když se obce budou starat o sportoviště a dohlížet na jejich využití, bude to to nejlepší. Nedovedu si dost dobře představit, jak může na ministerstvu někdo, aniž bychom věděli kdo, určit skutečné potřeby klubu třeba národní házené z našeho Plzeňského kraje, kde je právě tento sport jedním z největších v porovnání s ostatními sporty. U nás v Plzeňském kraji je složení komise, která rozhoduje o dodacích pro sport známé. Jsou v ním z větší části sportovci a trenéři a připadá mi zvláštní, proč složení ministerské komise, která rozděluje dotace celostátně, je utajováno z obavy o možném ovlivňování. Tomu nerozumím. Myslím si, že nejlepší by bylo, kdyby si základ přidělené dotace, ať už je sportovní spolek, jako tělovýchovná jednota, sportovní klub nebo dokonce samotný reprezentant dostanou od kohokoliv, kdo je bude přidělovat, mohl dopředu vypočítat. Dosadila by se prokazatelná čísla do známého vzorce a každý by věděl minimálně z 80 procent jaké dostane dotace. Pak by nejpozději v březnu toho roku byly peníze na účtech a za rok by se těm, kteří je sportovcům poslali, zaslalo vyúčtování.
Ještě jednu maličkost bych dodal. Když jsem byl předsedou a později člen výboru Klubu českých olympioniků, tak jsme v té době v samotném Českém olympijském výboru prosadili, aby se na olympijské sporty nehledělo jen podle čísel členské základny, ale i podle úspěšnosti tohoto sportu na olympiádách a světových i evropských šampionátech. Příkladem je české rychlobruslení, které nemá moc velkou členskou základnu, ale přesto je úspěšné a nyní nejenom zásluhou Martiny Sáblikové."
Měl by stát podporovat přípravu občanů na řešení krizových situací, případně na obranu státu? Jestli ano, tak jak?
Měla by být příprava občanů na obranu státu součástí státem podporovaných aktivit?
"Jsem proto, aby se do školy znovu zavedla branná výchova, ale jinak pojatá, než jak ji znají ti, kteří chodili do škol před rokem 1990. Pak se ten předmět zrušil a ničím se nenahradil. Když se nyní stane nějaké neštěstí, povodeň nebo požár, zjistí se, že děti a učitelé, jejich rodiče nevědí, co mají dělat. Před školou už ani často není místo, které sloužilo dříve v případě nouze jako shromaždiště z budovy evakuovaných osob, protože jsou tam obchody, obsazená parkoviště. Je jedno, zdali by ta výuka probíhala během celého roku nebo formou týdenního kurzu podobnému lyžařskému kurzu, ale měla by být. Hovoří se i o vojenské přípravě mladých mužů. Jsem pro ni, ale zase jen formou několikatýdenního soustředění a pak pravidelných cvičení. Jako závodní střelec se střelbě stále věnuji a mohu potvrdit, že ze strany mladých lidí je zájem umět zacházet se zbraní. Proč by neměli muži, případně i ženy mít možnost se v rámci této přípravy seznámit se střelbou bez toho, aby závodně stříleli. Snahy EU omezit nebo zpřísnit možnosti si na střelnici zastřílet považuji za špatné."
Važanský: Obce a kraje by také měly zajištovat chod většiny sportovišť po provozní stránce
Pojezný: Sport by měl mít své ministerstvo anebo alespoň samostatnou rozpočtovou
Rakušan: Podstatnou část peněz na sport by měly místo MŠMT rozdělovat kraje a obce
Jan Kůrka (SPO) odpověděl webu SportovníListy.cz na následující otázky...
Jak chcete financovat český sport? Plánujete nějaké změny oproti současnosti?
Budete podporovat české sportovní prostředí jako doposud, nebo podle jiných priorit?
"Spravedlivě a řeknu jak. Vždyť se přeci ví, kolik peněz potřebovaly jednotlivé sportovní svazy v každém z posledních pěti roků a z těchto údajů by se mělo vycházet i pro budoucnost. Navíc v každém z těch svazů vědí, co potřebovali a co se jim nedostávalo. Největší balík peněz by měla dostat z velkých sportovních spolků Česká unie sportu, která má krajské a okresní organizace a tam se znalostí regionu významně pomáhají tamějším tělovýchovným jednotám a samostatným klubům. Druhý menší balík peněz by patřil českému olympijskému výboru, aby zajistil účast 100 až 130 olympionikům na zimních i letních olympiádách a dále na mládežnických a evropských soutěžích, které pořádá Mezinárodní olympijský výbor. Nu a třetí balík peněz by měl být určený na sport a tělesnou výchovu na školách a to financování by mělo probíhat prostřednictvím krajů, které jsou zřizovateli středních škol a obcí, které jsou zřizovateli základních škol. Jsem proto, aby sport v regionech by byl z větší části financovaný právě kraji a obcemi, neboť tam nejlépe vědí, jak se jednotlivé jednoty a kluby věnují mládeži a kolik mají členů, kterým zajišťují sportovní vyžití. Když se obce budou starat o sportoviště a dohlížet na jejich využití, bude to to nejlepší. Nedovedu si dost dobře představit, jak může na ministerstvu někdo, aniž bychom věděli kdo, určit skutečné potřeby klubu třeba národní házené z našeho Plzeňského kraje, kde je právě tento sport jedním z největších v porovnání s ostatními sporty. U nás v Plzeňském kraji je složení komise, která rozhoduje o dodacích pro sport známé. Jsou v ním z větší části sportovci a trenéři a připadá mi zvláštní, proč složení ministerské komise, která rozděluje dotace celostátně, je utajováno z obavy o možném ovlivňování. Tomu nerozumím. Myslím si, že nejlepší by bylo, kdyby si základ přidělené dotace, ať už je sportovní spolek, jako tělovýchovná jednota, sportovní klub nebo dokonce samotný reprezentant dostanou od kohokoliv, kdo je bude přidělovat, mohl dopředu vypočítat. Dosadila by se prokazatelná čísla do známého vzorce a každý by věděl minimálně z 80 procent jaké dostane dotace. Pak by nejpozději v březnu toho roku byly peníze na účtech a za rok by se těm, kteří je sportovcům poslali, zaslalo vyúčtování.
Ještě jednu maličkost bych dodal. Když jsem byl předsedou a později člen výboru Klubu českých olympioniků, tak jsme v té době v samotném Českém olympijském výboru prosadili, aby se na olympijské sporty nehledělo jen podle čísel členské základny, ale i podle úspěšnosti tohoto sportu na olympiádách a světových i evropských šampionátech. Příkladem je české rychlobruslení, které nemá moc velkou členskou základnu, ale přesto je úspěšné a nyní nejenom zásluhou Martiny Sáblikové."
Měl by stát podporovat přípravu občanů na řešení krizových situací, případně na obranu státu? Jestli ano, tak jak?
Měla by být příprava občanů na obranu státu součástí státem podporovaných aktivit?
"Jsem proto, aby se do školy znovu zavedla branná výchova, ale jinak pojatá, než jak ji znají ti, kteří chodili do škol před rokem 1990. Pak se ten předmět zrušil a ničím se nenahradil. Když se nyní stane nějaké neštěstí, povodeň nebo požár, zjistí se, že děti a učitelé, jejich rodiče nevědí, co mají dělat. Před školou už ani často není místo, které sloužilo dříve v případě nouze jako shromaždiště z budovy evakuovaných osob, protože jsou tam obchody, obsazená parkoviště. Je jedno, zdali by ta výuka probíhala během celého roku nebo formou týdenního kurzu podobnému lyžařskému kurzu, ale měla by být. Hovoří se i o vojenské přípravě mladých mužů. Jsem pro ni, ale zase jen formou několikatýdenního soustředění a pak pravidelných cvičení. Jako závodní střelec se střelbě stále věnuji a mohu potvrdit, že ze strany mladých lidí je zájem umět zacházet se zbraní. Proč by neměli muži, případně i ženy mít možnost se v rámci této přípravy seznámit se střelbou bez toho, aby závodně stříleli. Snahy EU omezit nebo zpřísnit možnosti si na střelnici zastřílet považuji za špatné."
Na webu SportovníListy.cz ještě najdete následující odpovědi
Važanský: Obce a kraje by také měly zajištovat chod většiny sportovišť po provozní stránce
Pojezný: Sport by měl mít své ministerstvo anebo alespoň samostatnou rozpočtovou
Rakušan: Podstatnou část peněz na sport by měly místo MŠMT rozdělovat kraje a obce
(ps, SportovníListy.cz, foto:Petr Skála)
Email
Tisk
