Čeští sdruženáři poznali na úvod Světového poháru rub i líc úspěchu

[ title]
Den a noc připomínaly výkony českých reprezentantů v severské kombinaci při startu nového ročníku Světového poháru. Skandinávské turné zahájili ve finském středisku Ruka u Kuusama vynikajícím čtvrtým místem Tomáše Portyka hned v prvním individuálním závodu sezony a lichotivou pátou příčkou štafety. O týden později při trojdílné sérii v Lillehammeru přišlo naopak zklamání, když nezískali ani jediný bod. O své dojmy se podělili na setkání se zástupci médií  v Praze.

SportovníListy.cz byly na místě děje...



Pohled do historie však napoví, že ze Severu, kde kromě formy zpravidla o výsledku rozhoduje i kus štěstí v náročné větrné loterii na skokanském můstku, čeští sdruženáři příliš bodů nikdy nepřivezli. Světový pohár pro ně začal vlastně až při následujících závodech.

Tomáš Portyk: Soupeřem sám sobě


Jak říkám...



"Přiznám se, že se starty ve Skandinávii mám problémy, protože se mi tam nikdy nedařilo. Věděl jsem, že jsem na tom tentokrát velice dobře, protože jsem v přípravě odtrénoval vše, co jsem měl. Jel jsem tam však bez velkých očekávání a spíše si vše vyzkoušet. V Ruce se mi ale sešlo úplně všechno a čtvrté místo byla nečekaná bomba!" ohlédl se  za vydařenou premiérou ve Finsku nejlepší český reprezentant Tomáš Portyk.

V součtu umístění i za štafetu v Ruce obdržel Portyk od Mezinárodní lyžařské federace ocenění „Sportovec týdne“. Jenže za pár dnů v Lillehammeru už bylo všechno jinak. Ačkoliv v kvalifikaci i zkušebních kolech skákal daleko a v pořadí se držel kolem desítky, v samotných závodech předvedl pouze (pod)průměrné výkony, které nedávaly naději na zlepšení v běžecké části.

"Můstky v Lillehammeru, zejména ten menší, nemám v oblibě a dost se s nimi peru. Když jsem stál na nájezdu, jako by mi v hlavě secvaklo, že jsem byl ve Finsku čtvrtý a že to musím znovu zopakovat. Prostě jsem sám na sebe vyvíjel zbytečný psychický tlak. Je to pro mne určitě ponaučení do dalších závodů. Naštěstí teď má Světový pohár třítýdenní přestávku a pokračuje krátce před Štědrým dnem v Ramsau, což je naopak můj oblíbený můstek. Věřím, že tam opět zaberu a že z toho bude vydařená sezona," zdůvodnil výpadky Tomáš Portyk.

Ondřej Pažout: Dohánění tréninkového manka

Za premiéru v Ruce udělil reprezentační trenér Marek Šablatura Tomáši Portykovi i dalším reprezentantům Lukáši Daňkovi, Ondřeji Pažoutovi a Janu Vytrvalovi, kteří sotva odrostli juniorskému věku, absolutorium. Po Lillehammeru už musel u některých řešit operativně individuální přípravu.

Jak říkám...



"Tomáš Portyk skákat samozřejmě umí a běh se každému občas nepovede. Určitě se v dalších závodech zlepší – jen si na sebe nesmí nakládat tak vysoká očekávání, neboť přemíra snahy zatěžuje psychiku. U juniorského mistra světa Ondřeje Pažouta jsme věděli, že v běhu to nebude žádná sláva, neboť jeho tréninkové manko po zranění ramene a dvou operacích bylo obrovské. Horší je, že se mu nevedlo na můstku. V oficiálních trénincích i zkušebních kolech se mu celkem dařilo, ale v soutěži se hodně trápil. Dohodli jsme se proto, že do konce roku vynechá Světový pohár a zaměří se na trénink vytrvalosti a skoku," řekl reprezentační trenér Marek Šablatura.

Na Lillehammer nebude v dobrém vzpomínat ani Jan Vytrval, bronzový medailista z letošního světového šampionátu juniorů, jenž předtím zabojoval v Ruce ve štafetách, kdy se mu podařil i nejlepší skok na Severu. Ve druhém individuálním závodu v Norsku měl totiž v běhu po kolizi s dalšími sdruženáři těžký pád, který se naštěstí kromě bolestivých naraženin obešel bez vážnějšího zranění. „Je na tom určitě výborně běžecky. Ve skoku se snaží, hodně o tom přemýšlí – zdá se mi, že někdy až moc. Zkoušíme nové věci v technice, ale zatím ještě nejsou zažité,“ vysvětlil Marek Šablatura.

Talentem je nepochybně i Lukáš Daněk, jehož v posledních měsících limitují problémy s kolenem. Na body mezi elitními seniory zatím nedosáhl ani on.

"Na to, že trénoval omezeně, předvedl v Ruce výborné běhy. Ve štafetě zajel první polovinu svého úseku vůbec nejrychleji ze všech účastníků a ujížděl dokonce Noru Riiberovi za sebou. Bohužel, skokansky se stále trápí. Před sezonou vyměnil značku lyží a dosud si na ně nezvykl,“ uvedl Marek Šablatura.

Miroslav Dvořák: Postupný návrat zpátky

V minulých dnech zahájil pozvolnou přípravu také nejzkušenější český reprezentant Miroslav Dvořák. Kontrolní výtěry už u něj nepotvrdily výskyt zlatého stafylokoka, navíc i prodělaná borelióza není aktivní. Trénink zahájil ve spolupráci s fyzioterapeutkou Johanou Šťastnou a v posilovně s koučem juniorů Martinem Zemanem. Minulý víkend absolvoval v Ramsau první tři skokanské tréninky. Od neděle 9. prosince pojede na přípravu s reprezentačním týmem, poté ho čeká individuální trénink v domácích podmínkách.

České sdruženáře čeká tento týden v Liberci fyzioregenerační blok zaměřený na vnitřní svalstvo a také posilovna. V neděli 9. prosince 2018  se vydají na skokanské soustředění pravděpodobně do Ramsau, neboť ve střední Evropě má většina středisek problémy se sněhem.



Světový pohár pokračuje ve dnech 22. - 23. prosince 2018 právě v Ramsau a pod vedením asistenta Vladimíra Šmída se ho zúčastní trojice Lukáš Daněk, Tomáš Portyk a Jan Vytrval. K dispozici tam budou mít hned tři servismany – Petra Lampu, Miroslava Kopala a Vladimíra Sedláčka. Trenér Marek Šablatura bude naopak dohlížet na individuální přípravu Ondřeje Pažouta.


(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)