ZOH 2026 v Itálii skončily: Drama, medaile a bilance

Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině skončily slavnostním ceremoniálem ve Veroně a přinesly souhrn vrcholných výkonů, dramatických finále i symbolického předání štafety Francii pro rok 2030.

Závěrečný den zimních olympijských her v Itálii uzavřel dvoutýdenní sportovní maraton, který nabídl široké spektrum soutěží od ledových arén přes sjezdovky až po běžecké tratě a skokanské můstky. Hry byly po organizační stránce rozděleny mezi více míst, přičemž slavnostní ukončení proběhlo ve veronské aréně, historickém prostoru, který dodal ceremoniálu výrazný kulturní rozměr. Oficiální uhašení olympijského ohně symbolicky uzavřelo soutěžní část her a připomnělo kontinuitu olympijského hnutí, které se přesouvá k dalšímu hostiteli.

Sportovní program posledního dne přinesl několik výrazných momentů, které doplnily celkový obraz her. V mužském hokejovém finále se střetly týmy Spojených států a Kanady v utkání, které mělo vyrovnaný průběh a rozhodlo se až v prodloužení. Americký tým si po těsném vítězství 2 : 1 odnesl zlaté medaile a potvrdil návrat na vrchol v disciplíně, která je dlouhodobě považována za jednu z vlajkových lodí zimních her. Zápas byl charakteristický vysokým tempem, důraznou obranou a klíčovými zákroky brankářů na obou stranách, což odpovídalo významu finálového duelu.

Dalším výrazným bodem programu byla soutěž ve freeski halfpipe žen, kde čínská reprezentantka Eileen Gu obhájila svůj olympijský titul z předchozích her a získala tak první zlatou medaili v rámci milánského a cortinského programu. Její výkon potvrdil dlouhodobou stabilitu a schopnost udržet se na absolutní světové špičce v technicky náročné disciplíně, která kombinuje akrobatické prvky s precizním provedením triků. Pro čínskou výpravu šlo zároveň o důležitý medailový zisk v kontextu celkového hodnocení her.

V běžeckém lyžování na 50 kilometrů s hromadným startem žen se prosadila švédská závodnice Ebba Andersson, která si připsala první olympijské zlato své kariéry. Závod měl vytrvalostní charakter a rozhodující byly zejména taktické momenty v závěrečných kilometrech, kdy se pole postupně roztrhalo a favorizované závodnice musely reagovat na tempo soupeřek. Stříbro získala norská běžkyně Heidi Weng a bronz patřil švýcarské reprezentantce Nadje Kaelin, což podtrhlo tradiční silnou pozici severských zemí v této disciplíně.

V bobech se opět potvrdila dominance Německa, které obsadilo první dvě příčky ve čtyřbobu mužů a navázalo tak na úspěchy z předchozích soutěží v ženských disciplínách. Výsledky ukázaly dlouhodobou systematickou práci německého svazu v oblasti technického vývoje saní i přípravy posádek, což se promítá do stabilních medailových zisků na velkých mezinárodních akcích. V curlingu žen se zlaté medaile ujalo Švédsko po vyrovnaném finále se Švýcarskem, které potvrdilo vysokou úroveň obou týmů a rostoucí popularitu této disciplíny mezi diváky.


Závěrečný ceremoniál byl koncipován jako kulturní program, který měl připomenout italské hudební a umělecké tradice a zároveň vyjádřit poděkování sportovcům, dobrovolníkům a organizátorům. Na ploše arény se střídaly taneční a hudební segmenty, symbolické průvody delegací i momenty tiché vzpomínky na osobnosti, které se olympijského hnutí v minulosti účastnily a již nejsou mezi živými. Přítomnost dobrovolníků různých generací včetně nejstaršího z nich ve věku téměř devadesáti let podtrhla občanský rozměr her a jejich význam pro místní komunity.

Významným protokolárním bodem bylo předání vlajky Mezinárodního olympijského výboru zástupcům Francie, která se stane hostitelskou zemí zimních her v roce 2030. Tento akt tradičně symbolizuje kontinuitu olympijských her a zahájení nové etapy příprav, jež obvykle zahrnuje nejen sportovní infrastrukturu, ale také širší diskusi o udržitelnosti, bezpečnosti a společenském přínosu velkých sportovních akcí. Zkušenosti z Itálie budou v tomto ohledu sloužit jako jeden z referenčních bodů pro budoucí organizátory.

Celkové hodnocení zimních olympijských her 2026 vyznívá z pohledu sportovní úrovně jako vyrovnané a pestré, přičemž jednotlivé disciplíny nabídly jak očekávané úspěchy tradičních velmocí, tak i dílčí překvapení. Hry zároveň potvrdily pokračující trend mediální fragmentace, kdy velká část publika sleduje průběh prostřednictvím živých online přenosů a tematických souhrnů. Podrobné průběžné zpravodajství a rekapitulace posledního dne poskytla například stanice CNN, jejíž souhrn je dostupný na tomto odkazu Závěr zimních olympijských her 2026. Tento přehled nabízí chronologický popis klíčových okamžiků a vyjádření aktérů, které doplňují oficiální výsledkové listiny.

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině tak uzavřely další kapitolu moderní olympijské historie. Přinesly nejen medaile a rekordy, ale také obrazy spolupráce mezi regiony, zapojení tisíců dobrovolníků a připomenutí kulturního rámce, v němž se velké sportovní události odehrávají. Pozornost se nyní přesouvá k dalšímu hostiteli, zatímco sportovci zahajují nový olympijský cyklus směřující k Paříži a francouzským horským areálům v roce 2030.

Česká republika zakončila zimní olympijské hry 2026 se ziskem pěti medailí, přičemž se opět potvrdilo, že medailové úspěchy se koncentrují pouze do omezeného okruhu sportů. Českým reprezentantům se podařilo uspět ve třech disciplínách, konkrétně v lyžování, rychlobruslení a biatlonu, což je dlouhodobá realita. Naopak v kolektivních sportech se medailový průlom znovu nedostavil, když hokejový tým České republiky tentokrát na cenný kov nedosáhl. Poslední olympijská medaile českých hokejistů tak nadále zůstává spojena se zimními hrami v Turíně, které se rovněž konaly v Itálii, což v širším kontextu ukazuje na dlouhodobější problém s přenosem úspěchů z klubové a reprezentační úrovně do olympijského turnaje, kde rozhodují nejen individuální kvality, ale také souhra, šíře kádru a schopnost zvládnout krátký a mimořádně intenzivní turnajový formát.

(sklen, sportovnilisty.cz; zdroj: CNN sport)