Silové sporty vyvolávají asociaci hřmotných, mohutných mužů s pomalými a houpavými pohyby. Tato mohutnost ale není dána tukem, nýbrž vypracovanými svaly a v nižších váhových kategoriích se vzpěrači neliší od jiných mužů výškou ani váhou.
Jsou ale nadáni silou a schopností zapojit své svaly tak, aby rychle zdvihly břemena často neuvěřitelné váhy. Tento sport vyžaduje specificky zaměřený trénink cílený právě na svalovou hmotu. Je o něm známo, že silně zatěžuje celý organismus včetně vnitřích orgánů a při neprofesionálním přístupu a tréniku může způsobit velké zdravotní potíže.
Snaha o vítězství přivedla už nejednoho vyznavače silového sportu  k dopingu, díky kterému sice vyhrával, ale natrvalo si poškodil zdraví už tak dost ohrožené velkou námahou. V minulosti se to stávalo zejména v zemích socialistického tábora a bývalí vzpěrači o těchto dobách sami podávali svědectví. Nedávno uvedla televize medailon našeho bývalého reprezentanta Oty Zaremby.
Vzpírání se jako olympijský sport objevilo poprvé v roce 1896 v Aténách a v současnosti se soutěží v olympijském dvojboji - trhu  a nadhozu soupažném.
Vzpěrači na svůj sport nedají dopustit. Není sice určen pro žádné muší , ale aktivuje i ty mohutnější osoby k pohybu a upevňuje jejich zdraví, což by mělo být jeho hlavním úkolem.