Z Blanska do světové špičky: mistr Evropy 1971, olympijský šampion z Mnichova 1972 a držitel dvou světových rekordů v hodu diskem.
Ludvík Daněk (6. ledna 1937 Hořice u Blanska – †16. listopadu 1998 Hutisko-Solanec) patří k největším osobnostem československé atletiky. Vynikl v éře mimořádné konkurence, kdy na diskařském kruhu soupeřil s americkými legendami Alem Oerterem a Jayem Silvesterem či se Švédem Rickym Bruchem. Na čtyřech olympiádách vybojoval kompletní sadu medailí: stříbro v Tokiu 1964, bronz v Mexiku 1968 a zlato v Mnichově 1972, kde triumfoval výkonem 64,40 m.
Do historie světového disku se zapsal i jako světový rekordman. První oficiální světový rekord posunul 2. srpna 1964 v Turnově na 64,55 m, druhý přidal 12. října 1965 v Sokolově, když jako první muž oficiálně překonal hranici 65 metrů – výkonem 65,22 m. O rok později v Long Beach přehodil 66 metrů, avšak výsledek nebyl kvůli formálním nedostatkům ratifikován. Na stadionu v Turnově, který dnes nese jeho jméno, připomíná tento historický okamžik pamětní kruh.
Svůj největší evropský titul získal na mistrovství Evropy v Helsinkách 1971 výkonem 63,90 m, o tři roky později přidal v Římě stříbro. Osobní rekord 67,18 m vytvořil 10. července 1974 v Praze, čímž potvrdil, že si světovou extratřídu udržel i po zlatém olympijském triumfu.
Mnichovské vítězství roku 1972 završilo Daňkovu kariéru symbolickým způsobem. Ve finále porazil Jaye Silvestera a Rickyho Brucha – a stal se prvním československým atletem, který získal olympijské zlato v hodu diskem. Z pohledu historiků atletiky šlo o pomyslné převzetí žezla po čtyřnásobném olympijském šampionovi Oerterovi, který právě končil kariéru.
Po ukončení aktivní dráhy se Daněk věnoval trenérství a sportovní administrativě. Působil jako místopředseda Českého atletického svazu i člen Českého olympijského výboru. Zemřel v roce 1998 v Beskydech, jeho odkaz však zůstává živý. Od roku 1999 se v Turnově každoročně koná Memoriál Ludvíka Daňka, mítink, který přitahuje české i zahraniční diskařské hvězdy a připomíná, že světový rekord z roku 1964 padl právě zde.
Rodák z Hořic u Blanska, přezdívaný „kovař z Hořic“ pro svou profesi i poctivý přístup k tréninku, reprezentoval Československo celkem 49krát a dvakrát byl vyhlášen Sportovcem roku (1965 a 1972). Jeho životopis je učebnicí trpělivosti, technické preciznosti a dlouhodobé výkonnosti – od postupného posouvání rekordů až po návraty po prohrách.
Ludvík Daněk tak zůstává nejen olympijským vítězem a dvojnásobným světovým rekordmanem, ale i vzorem sportovní etiky. Kombinace síly, rytmu a řemeslného citu pro techniku z něj učinila atleta, který dokázal změnit parametry disciplíny – a zanechal tradici, k níž se česká atletika každé jaro v Turnově hrdě vrací.
(kp, sportovnilisty.cz; foto: FB Historie sportu na fotografiích)
Email
Tisk
