Zachycení ve chvíli uvolněného rozhovoru, ještě před startem nebo možná po tréninku. Václav Janeček a Vilém Mandlík – dva muži, jejichž tváře vyzařují klid a soustředění, oblékli teplákové soupravy s emblémem ÚDA Praha, armádního sportovního klubu, který ve své době reprezentoval absolutní vrchol československého sportu. Tento snímek z roku 1956 připomíná nejen jejich přátelství, ale i zlatou éru domácí atletiky.
Oba byli špičkovými sprintery. Janeček, starší z dvojice, byl znám svou přesností a technikou. Během olympiád v Helsinkách 1952 a Melbourne 1956 reprezentoval Československo s odhodláním, které z něj udělalo ikonu ostravského Baníku i celého národního týmu. Mandlík, tehdy mladý talent, se na téže olympiádě v roce 1956 probojoval až do semifinále běhu na 200 metrů. Jeho styl byl silový, dravý, a přitom lehký.
Fotografie zachycuje nejen dvě osobnosti, ale i ducha jednoho z nejdůležitějších sportovních center v poválečném Československu. ÚDA Praha – klub, který sdružoval sportovní elitu, fungoval pod patronací armády, ale stal se i živnou půdou pro přátelství, rivalitu i spolupráci těch nejlepších.
Janeček a Mandlík na snímku nepózují jako soupeři. Je v tom kamarádství, sdílený osud, stejná dřina na ovále. Oba prošli systémem, který stavěl výkonnost na první místo – a oba si v něm vybudovali výjimečné postavení.
Dnes už mezi námi nejsou – Janeček odešel v roce 1991, Mandlík v roce 2023. Ale tento snímek, černobílý záznam jednoho prchavého momentu, zůstává. Připomíná, že sport není jen o časech a rekordech. Je i o lidech, vztazích a chvílích, které překonají i hranice dráhy.(kp, sportovnilisty.cz; foto: FB - Historie sportu na fotografiích)
Email
Tisk
