Přípravy na olympijské hry 2030 čelí zpožděním

Přípravy na Zimní olympijské hry ve francouzských Alpách narážejí na časové i rozpočtové limity a stále zbývá dokončit řadu klíčových projektů.

Přípravy na zimní olympijské a paralympijské hry, které se ve francouzských Alpách uskuteční v roce 2030, narážejí na stále rostoucí tlak času a peněz. S přibližně čtyřmi lety do zahájení a méně než třemi a půl roky do dokončení většiny staveb zůstává nejasné, jak bude možné splnit všechny závazky vůči Mezinárodnímu olympijskému výboru a zároveň dodržet plánovaný rozpočet a harmonogram.

Významnou výzvou je projekt přeměny historické pevnosti Fort des Têtes v Briançonu na jednu z olympijských vesnic, nápad, který přišel od místního starosty Arnauda Murgii poté, co region Provence-Alpes-Côte d’Azur navrhl tento areál jako jedno z center her. Návrh zahrnuje repurposing prázdného vojenského komplexu a po hrách jeho přeměnu na obytnou čtvrť s návaznou kabelovou dopravou do centra města. Problém jsou nejen náklady a technická proveditelnost, ale i zachování dědictví jako památkově chráněného a světově uznávaného místa UNESCO.

Většina významných projektů je stále ve fázi konzultací s developery a architektonickými firmami. Mezi uchazeči o rozsáhlé zakázky jsou velké francouzské stavební skupiny s architektonickými návrhy, které mají rozhodnout o tom, co bude možné realizovat. Termín pro podání nabídek je naplánován na konec března, přičemž vítězství v soutěži je klíčové pro zajištění dodávek ubytovacích kapacit a infrastruktury v regionech Alpských her.


Nedostatek času a zdrojů se neomezuje pouze na Briançon. Podle současných plánů musela být původně navrhovaná olympijská vesnice v oblasti Chinaillon přesunuta do malé obce Saint-Jean-de-Sixt kvůli soudním odvoláním proti stavebnímu povolení pro developerský hotelový projekt. Nový plán zahrnuje renovaci komunitního centra, výstavbu nových domů a budování tělocvičny a možnosti pro mládež, přičemž polovina kapacity má být určena jako cenově dostupné bydlení. Tyto projekty však musí být dokončeny dostatečně brzo, jinak hrozí ohrožení celkového harmonogramu příprav, které vyžadují dokončení do září 2029.

Tyto výzvy probíhají v kontextu širších debat o dopadech her na regiony závislé na lyžařském průmyslu a o ekologické udržitelnosti projektů, které zahrnují například nové lanové dráhy a modernizaci tratí. Některé sportoviště, jako skokanský areál, stále neodpovídají olympijským normám a vyžadují zásadní úpravy. Diskuse se vedou také o plánovaném novém zimním stadionu v Nice a o dočasných krytech pro další stadiony.

Vedle technických a infrastrukturních výzev čelí organizátoři i tlakům uvnitř řídících struktur příprav. Například rezignace generálního ředitele organizačního výboru a dalších klíčových manažerů potvrdila napětí uvnitř týmu, přesto vedení ujišťuje, že tyto změny celkový postup prací neohrozí.
V souladu s cílem snížit náklady organizátoři využívají model rozptýlených dějišť tak, aby využili existující sportovní zařízení a minimalizovali novou výstavbu. Jedná se o pokračování trendu z posledních her, kde se závody konají ve více regionech a městech s cílem opřít se o už fungující infrastrukturu a zároveň podpořit místní kulturu a ekonomiku.

Celkově přípravy na Alpské hry 2030 pokračují s vědomím, že zbývá dokončit řadu zásadních projektů a že rozhodnutí, která padnou v následujících měsících, budou klíčová pro úspěšné uspořádání her, jež jsou významnou zkouškou pro dlouhodobé plánování mezinárodních sportovních událostí v době tlaků na udržitelnost a efektivní využití veřejných prostředků.

Zdroje:

(sklen, sportovnilisty.cz)