EU kvůli Praze ruší cenu Evropské hlavní město sportu

Jeden by čekal, že u příležitosti získání nejvyššího evropského ocenění, pochlubí se Praha novým stadionem, ledovou plochou nebo cyklostezkou. Praha je však tak vynikající v podpoře sportu, že jmenování byť jediné konkrétní aktivity by hrubě zkreslilo skutečnost, že Praha je prostě sportovní jednička. Už nikdo nikdy na světě ji nepředstihne. Ve všech směrech. A letní olympiáda se tu nekonala jen proto, že nebylo slušné zahanbit zbytek světa.

Proto jako důkaz sportovní jedinečnosti zvolila Praha ohromující souhrnná čísla. Ta však hrubě podcenila. Dělá ze sebe proti Rotterdamu, Dublinu či Stockholmu zbytečného sportovního chudáka. No, posuďte sami. Praha v letáku na křídovém papíru vydaném u této příležitosti tvrdí:

„60 % Pražanů, tedy 750 000 lidí, se věnuje sportu.“ To je hrubé podcenění reality. Když odečteme kojence a důchodce, sportuje v Praze plných 100 % Pražanů. Autoři zapomněli na Pražany oblíbené sportovní disciplíny, jež pravidelně masově provozují. Třeba běh za tramvají, tlačení vozíku v hypermarketu, nebo vzpěr jednoruč (pivním půllitrem), nebo česká házená (panákem kořalky). Nebo chůze, této sportovní disciplíně se v Praze věnuje pravidelně určitě každý.

„480 000 registrovaných sportovců.“ I to je zkreslující tvrzení. Když odečteme nemluvňata a nemocné v LDNkách, tak stačilo říci, že každý druhý člověk v Praze má legitimaci ČUS, Sokola, nebo Orla. V každé pražské rodině jsou organizováni všichni, máma, táta a všechny dítky. Hurá!

„V Praze je 33 krytých plaveckých bazénů“. To ale Praha započítala jen plavecký stadion v Podolí a hotelové vířivky. Zapomněla však na stovky bazénů u rodinných domků na okraji Prahy, třeba v Suchdole nebo v Uhříněvsi.

„Sportu slouží 53 sportovních hal, 12 zimních stadionů, 255 hřišť a 304 tělocvičen“. Inu, proč ne, stačilo říci, že tělocvična je v každé škole a těm velkým se říká „hala“. A zimáků? Těch je v Praze daleko víc – když mrzne.

Praha se chlubí i slavnými pražskými sportovci. Třeba Martinou Navrátilovou. Co na tom, že je z Řevnic, přece nedostudovala pražský gympl, než emigrovala. Nebo Pavel Nedvěd. Co na tom, že je z Chebu, vždyť v Praze hrál pět let. Praha má však daleko více světově slavných sportovců. Třeba Jaromíra Jágra. Je sice Kladeňák, ale v Praze hrál v roce 1989 přátelské utkání se SSSR, a také zavítal na Staroměstské náměstí po cestě z Nagana.

Praha se pyšní i významnými sportovišti. Třeba O2 Arena, co kvůli ní zkrachovala Sazka a miliony sportovců přišly o své zlaté vejce. Strahovský stadion, co z něho odpadávají kusy betonu, z ochozů rostou břízky a nikdo neví, co s ním. Nebo Stadion Štvanice, co nechalo město bez náhrady zbourat.

Nesmazatelnou zásluhou Prahy je, že Evropská unie může ocenění Evropské hlavní město sportu s klidem zrušit. Šetřit evropské peníze a neutrácet za výběrové řízení. Praha byla, je a bude Evropským hlavním městem sportu na vždy. Nikdo ji už nikdy nepředstihne.

Holt, papír snese všechno. A tak sportu zdar a pražskému zvláště!

Panama střídá Rio

Klokani se stěhují

Brno porazilo slavné Ferrari

Chudák atletický trenér

Říká se, že kuriózní neověřené informace, jaká je i ta, co jste si přečetli, vydavatelé novin dříve opatřovali latinskou zkratkou N.T. (Non testatum) – neověřeno. Fonetická podoba zkratky "enté"  se zvukově podobá německému die Ente, česky tedy kachna. Nu a tak Kachnu na neděli...


(kp,sportovnilisty.cz,foto:mp)