Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný jednal s ministrem školství Robertem Plagou o posílení sportovních gymnázií a otevření školních sportovišť veřejnosti.
Diskuse o budoucnosti českého sportu se často vede v obecné rovině a končí u prohlášení o potřebě podpory mládeže a zdravého životního stylu. O to větší význam má jednání, které proběhlo mezi ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným, ministrem školství Robertem Plagou a předsedou Národní sportovní agentury Karlem Kovářem. Setkání přineslo konkrétní shodu v otázce posílení podpory sportovních gymnázií a zároveň otevřelo cestu k širšímu zpřístupnění školních sportovišť veřejnosti.
Boris Šťastný patří mezi výrazné osobnosti českého veřejného života. Narodil se 8. dubna 1970 v Praze a vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve veřejné sféře se prosadil jako lékař, podnikatel i politik. Je zakladatelem sítě zařízení Alzheimer Home, která poskytuje specializovanou péči lidem trpícím Alzheimerovou chorobou. V minulosti působil také jako poslanec Parlamentu České republiky a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví. Od roku 2025 zastává ve vládě funkci ministra pro sport, prevenci a zdraví, jehož úkolem je propojit sportovní politiku státu s podporou zdravého životního stylu a prevencí civilizačních onemocnění.
Právě propojení sportu a zdravotní prevence patří podle něj mezi klíčové výzvy současné společnosti. Rostoucí nedostatek pohybu mezi dětmi i dospělými se totiž stále častěji promítá do zdravotních statistik. Sport tak není pouze otázkou výkonu a reprezentace státu, ale také základním nástrojem prevence.
Jedním z hlavních témat jednání byla budoucnost sportovních gymnázií. Tyto školy mají v českém sportu mimořádně silnou tradici. Vznikaly postupně již v době Československa a jejich cílem bylo umožnit talentovaným sportovcům kombinovat náročné studium s intenzivní sportovní přípravou. Studenti absolvovali plnohodnotné gymnaziální vzdělání, ale jejich rozvrh byl přizpůsoben tréninku a spolupráci s trenéry sportovních svazů.
Systém sportovních gymnázií patřil v minulosti k pilířům úspěchu československého sportu. V sedmdesátých a osmdesátých letech existovala v Československu rozsáhlá síť těchto škol a specializovaných tříd. V některých obdobích jich bylo více než čtyřicet a úzce spolupracovaly se sportovními svazy i vrcholovými tréninkovými centry. Právě z těchto škol vyšla řada olympijských medailistů a reprezentantů v atletice, gymnastice, plavání, veslování, hokeji nebo volejbalu. Systém umožňoval dlouhodobou a systematickou práci s talentovanou mládeží a vytvářel prostředí, které spojovalo kvalitní vzdělání s vrcholovým sportem.
Po roce 1989 se však část tohoto systému postupně rozpadla. Některé školy zanikly, jiné se transformovaly na běžná gymnázia a specializovaná sportovní příprava byla omezena. V současnosti existuje v České republice pouze omezený počet gymnázií se sportovní přípravou nebo specializovaných sportovních tříd. Přesto právě tato zařízení zůstávají jedním z nejdůležitějších míst, kde mohou mladí talentovaní sportovci systematicky rozvíjet své schopnosti.
Právě proto bylo jedním z hlavních cílů jednání posílení jejich role v systému českého sportu. Ministr Šťastný zdůraznil, že sportovní gymnázia představují nenahraditelný článek práce s mladou generací.
„Žádné prázdné fráze, ale konkrétní práce. To bylo naše jednání s ministrem školství Robertem Plagou a předsedou Národní sportovní agentury Karlem Kovářem,“ uvedl po setkání.
Podle něj se účastníci jednání shodli na potřebě stabilnější podpory těchto škol a jejich lepšího propojení se sportovními svazy.
„Výsledkem je dohoda na větší podpoře sportovních gymnázií, která jsou důležitým místem pro výchovu mladých sportovců,“ doplnil ministr.
Dalším důležitým tématem jednání byla dostupnost sportovišť. V celé České republice existuje velké množství školních tělocvičen, hřišť a atletických drah, které zůstávají po skončení vyučování nevyužité. Přitom by mohly sloužit sportovním klubům, dětem z okolí i široké veřejnosti.
Právě proto se účastníci jednání shodli na potřebě otevřít školní sportoviště veřejnosti.
„Shodli jsme se také na větším zpřístupnění školních sportovišť veřejnosti po vyučování,“ uvedl Šťastný.
Tento krok může mít podle odborníků výrazný dopad na sportovní život v celé zemi. Dostupnost sportovišť patří mezi klíčové faktory, které ovlivňují ochotu lidí pravidelně sportovat. Lepší využití již existující infrastruktury tak může výrazně posílit pohybové aktivity dětí i dospělých.
Debata o sportovních gymnáziích má zároveň širší význam. Česká republika patří mezi země s mimořádně silnou sportovní tradicí. Úspěchy českých sportovců na olympijských hrách nebo mistrovstvích světa jsou výsledkem dlouhodobé práce s mládeží, kvalitních trenérů a dobře fungující infrastruktury.
Sportovní gymnázia jsou jedním z nejdůležitějších článků tohoto systému. Pokud se podaří jejich podporu posílit a zároveň otevřít sportovní infrastrukturu širší veřejnosti, může to podle odborníků znamenat významný impuls pro český sport.
Jak zdůraznil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný, rozhodující budou konkrétní výsledky.
„Sport potřebuje jasnou koncepci a dlouhodobou podporu. Bez systematické práce s mladou generací žádné sportovní úspěchy nepřijdou,“ uzavřel ministr.
(sklen, sportovnilisty.cz; zdroj, foto: FB Boris Šťastný)
Email
Tisk
