Vědecký výzkum z Nizozemska dokazuje, že už ve věku 10 let může pravidelná fyzická aktivita pomoci dětem doslova zvětšit části mozku důležité pro paměť a emoce. Změny jsou viditelné na MRI skenech i po čtyřech letech.
Fyzická aktivita u dětí není jen receptem na zdravé tělo, ale – jak ukazuje výzkum – i na zdravější mozek. Výsledky rozsáhlé nizozemské studie publikované v říjnu 2023 v prestižním časopise JAMA Network Open potvrzují, že pohyb v dětském věku přímo souvisí s růstem některých mozkových struktur, které jsou klíčové pro zvládání emocí a paměť.
Tým vědců vedený Fernandem Estévezem-Lópezem sledoval v rámci projektu Generation R více než tisíc dětí ve věku od 10 do 14 let. Děti podstoupily opakované vyšetření magnetickou rezonancí mozku, přičemž výzkumníci analyzovali, zda existuje souvislost mezi fyzickou aktivitou v 10 letech a pozdějšími změnami v mozkové struktuře.
Do výzkumu bylo zapojeno 1088 dětí (z toho 52 % dívek), z nichž většina pocházela z Nizozemska. Úroveň fyzické aktivity zaznamenávaly jak děti samotné, tak jejich rodiče. Hodnotily se tři typy pohybu: sport, pobyt venku a celková fyzická aktivita.
„Ve studii jsme zjistili, že vyšší fyzická aktivita ve věku 10 let souvisí s nárůstem objemu amygdaly a hippocampu mezi desátým a čtrnáctým rokem,“ uvádějí autoři v původním článku.
Co přesně se v mozku měnilo?
Amygdala
Tato mozková oblast hraje zásadní roli při zpracování emocí, jako je strach nebo hněv. Výzkumníci zjistili, že děti s vyšší celkovou fyzickou aktivitou měly o několik procent větší amygdalu o čtyři roky později. Tento efekt byl zřejmý při vyhodnocení dat kombinujících odpovědi dětí i rodičů.
Hippocampus
Oblast mozku spojená s učením a pamětí. Zvýšený objem této struktury vědci zaznamenali pouze na základě odpovědí dětí o jejich aktivitě, nikoli z údajů rodičů. Znamená to, že vlastní vnímání aktivity dětmi může být přesnějším ukazatelem dopadu pohybu.
Globální mozkové objemy
Změny v celkovém objemu mozku, šedé a bílé hmoty nebyly statisticky významné – efekt fyzické aktivity se tedy projevuje hlavně v konkrétních oblastech.
Proč to má smysl?
V době, kdy děti tráví stále více času před obrazovkami a fyzická aktivita upadá, přichází tato studie jako silný argument pro podporu pohybu nejen kvůli fyzičce, ale i kvůli vývoji mozku.
Mozek se mezi 10. a 14. rokem nachází ve fázi výrazného přestavování – synapse se posilují, nebo naopak zanikají podle toho, co dítě zažívá a dělá. Pohyb může podpořit neuroplasticitu – schopnost mozku měnit se a učit se. Fyzická aktivita navíc stimuluje produkci látek jako BDNF (mozkový neurotrofní faktor), který hraje klíčovou roli ve tvorbě nových neuronů a spojení.
Dopady na školství a rodičovství
Výsledky výzkumu mají potenciál ovlivnit přístup škol i rodičů:
- Školy by měly přehodnotit omezování tělocviku a více podporovat aktivní přestávky nebo školní pohybové programy.
- Rodiče mohou být ujištěni, že sport dítěti nejen pomáhá vybít energii, ale i “zvětšuje mozek”.
„Fyzická aktivita v pozdním dětství byla prospektivně spojena se změnami objemu subkortikálních struktur mozku – konkrétně amygdaly a hippocampu,“ stojí v závěru studie JAMA Network Open (2023).
Shrnutí hlavních závěrů
Čtyřletá longitudinální studie z Rotterdamu na více než tisícovce dětí ukázala, že vyšší míra fyzické aktivity v 10 letech je spojena s měřitelným růstem objemu amygdaly – části mozku odpovědné za emoční zpracování. Tento efekt byl nejzřetelnější, když byly aktivity hodnoceny jak dítětem, tak rodičem.
Objem hippocampu, tedy mozkové struktury klíčové pro paměť a učení, rostl jen u dětí, které samy uváděly vyšší úroveň aktivity. Naproti tomu globální objemy mozku – jako celková šedá či bílá hmota – zůstaly beze změny, což naznačuje, že pohyb ovlivňuje především specifické oblasti mozku, nikoliv jeho celkovou velikost. Výsledky tak potvrzují, že i běžná denní fyzická aktivita má přímý dopad na mozkový vývoj během klíčového období přechodu z dětství do adolescence.
A co dál?
Studie nehodnotila, zda větší amygdala či hippocampus vede k lepším školním výsledkům, ale otevírá dveře dalším výzkumům. Co však jasně říká: pohyb mění dětský mozek k lepšímu.
Takže příště, až dítě poprosí, že si chce jít zaběhat nebo projet na kole, místo „Nezapomeň na úkoly!“ zvažte spíš odpověď:
„Běž, ať ti roste mozek.“
Původní studie "Levels of Physical Activity at Age 10 Years and Brain Morphology Changes From Ages 10 to 14 Years" je dostupná oline zde.„Běž, ať ti roste mozek.“
(sklen, sportovnilisty.cz; zdroj: pohybazdravi.eu)
Email
Tisk
