Zatímco Německo posiluje podporu klubů a investice do sportovišť, v ČR se prohlubuje nedostatek trenérů i funkcionářů a roste investiční dluh. Dětí v organizovaném sportu ubývá.
Organizovaný sport v České republice vstupuje do období, kdy je stále náročnější udržet provoz klubů a zajistit kvalitní práci s dětmi. Klubům chybějí lidé i finanční prostředky a současně stárnou ti, kteří drží sportovní prostředí nad vodou. Průzkumy Česká unie sportu (ČUS) potvrdily, že ze sportu mizí trenéři i funkcionáři a že většinu klubové administrativy nesou dobrovolníci, často po desítky let. Podle šetření ČUS se 91 % předsedů stará o klub bez nároku na odměnu, 46 % je ve funkci déle než jedenáct let a pětina více než dvacet let. Tato skutečnost není jen vizitkou obětavosti, ale i vážnou známkou nebezpečného stárnutí vedení, na které se nedaří navazovat novými lidmi.
Co se děje s mládeží
Nejcitelnější dopad má personální krize na děti a mládež. Podle reportáže České televize (ČT24) ke zprávě ČUS kluby postrádají trenéry i vedoucí družstev a tyto role často suplují rodiče bez kvalifikace. Nedostatek peněz a časová náročnost vedou k tomu, že zájemci o trenérské licence své rozhodnutí odkládají nebo odcházejí pracovat do komerčních center.
Statistiky přidávají nepříjemný obraz i u samotné účasti dětí v organizovaných formách sportu. Podle exkluzivního průzkumu Sdružení sportovních svazů České republiky (SSS ČR) provedeného agenturou SANEP v dubnu 2025 na vzorku 14 235 rodičů dětí ve věku od tří let vyplývá, že vůbec nesportuje 45,1 % dětí. Z dětí, které sportují 43,6 % dětí sportuje organizovaně ve volném čase v klubech nebo oddílech, 17,2 % se věnuje sportu organizovaně ve škole a pětina (20,9 %) individuálně. S kamarády sportuje 17,2 % dětí a s rodiči jen 3,2 %.
Velmi klíčové jsou odpovědi rodičů na otázku, proč jejich dítě nesportuje. Celkem 60,2 % rodičů uvedlo, že jejich dítě o sport prostě nemá zájem, 21,7 % zmínilo zdravotní důvody, 15,2 % nadváhu, 25,3 % ekonomické problémy rodiny a 22,4 % uvedlo, že v místě bydliště chybí možnost sportovat.
Srovnání s dřívějšími výsledky ukazuje výrazný pokles. Podle průzkumu SANEP z listopadu 2022 nesportovalo 26,3 % dětí, zatímco v září 2021 to bylo 25,4 %. Nárůst neaktivních dětí mezi lety 2021 a 2025 tedy představuje téměř dvacet procentních bodů, což signalizuje znepokojivý trend odklonu od organizovaného pohybu i celkové ztráty zájmu o sport.
Zhoršující se kondici dětí a klesající pohybovou gramotnost potvrzují i kluby. V průzkumu ČUS uvedlo 67 % respondentů, že v posledních dvou letech vidí u dětí zhoršení fyzické kondice a koncentrace. Výbor ČUS proto opakovaně žádá systémové kroky na úrovni škol a obcí. (Nelze ověřit konkrétní číslo v uvedených zdrojích.)
Investiční a personální prostředí sportu
Vedle problémů s lidmi naráží český sport na problémy v prostředí, ve kterém působí. Pasporty sportovišť a komunikace svazů s Národní sportovní agentura (NSA) ukazují na dlouhodobý investiční dluh. Řada tělocvičen, šaten či bazénů potřebuje rekonstrukci, ale regionální rozpočty i dotační programy jsou omezené. Svazový sektor v roce 2024 upozornil, že nadregionální program pro velká sportoviště měl vyčerpanou alokaci a nové výzvy se v blízké době nepředpokládaly, což brzdí modernizaci páteřních zařízení.
NSA sice vypisuje investiční výzvy pro regionální a standardizovanou infrastrukturu i mimořádné programy na obnovu zařízení po povodních, ale i oficiální dokumenty agentury přiznávají, že harmonogram i rozsah výzev závisí na možnostech státního rozpočtu. To vytváří nejistotu při plánování staveb a zvyšuje riziko, že kluby budou opravy a energetické úspory odkládat.
Srovnání se zahraničím: Německo
Při srovnání s Německem se ukazuje zásadní rozdíl ve způsobu, jak stát motivuje lidi v klubech a pomáhá obcím opravovat sportoviště. Německo dlouhodobě využívá daňové úlevy pro dobrovolníky. Takzvaná „Übungsleiterpauschale“ činila v posledních letech 3000 eur ročně a ministerstvo financí letos oznámilo plán zvýšit ji na 3300 eur. Zároveň roste i paušál pro dobrovolníky ve výborech spolků z 840 na 960 eur. (Konkrétní rok a výše ověřena z veřejně dostupných zpráv.) Tato opatření znamenají pro kluby možnost vyplácet trenérům a funkcionářům vyšší odměny bez daňové zátěže, což zvyšuje jejich udržitelnost v systému.
Německo po pandemii spustilo také národní kampaň ReStart – Sport bewegt Deutschland s rozpočtem 25 milionů eur. Program zahrnoval poukázky pro nové členy, akce pro nábor do klubů i marketingovou podporu. Cílem bylo po covidové pauze vrátit lidi do spolků a znovu nastartovat návyk pravidelného pohybu.
Navazující federální program sportovní sanace obecních sportovišť byl financován ze zvláštního investičního balíku na infrastrukturu a klimatickou neutralitu. V listopadu 2025 vláda vypsala program se 333 miliony eur, s minimem na projekt 250 tisíc eur a horním limitem až osm milionů eur. Kluby tak dostávají příležitost k modernizaci zařízení. Paralelně pak Deutscher Olympischer Sportbund (DOSB) prosazuje, aby deset procent prostředků zvláštního fondu, které připadnou zemím a obcím, bylo každoročně vyhrazeno pro sport, aby se dlouholetý investiční dluh konečně snižoval.
Co je třeba udělat v Česku
V českém prostředí takové stabilní ekonomické stimuly pro trenéry a funkcionáře chybí, a investiční podpora naráží na rozpočtové stropy. Svazové autority opakovaně uvádějí, že sport je podfinancovaný a že stárnoucí zařízení i rostoucí provozní náklady odčerpávají zdroje, které by měly směřovat do práce s mládeží. Vedení ČUS, Sdružení sortovních svazů ČR a další střešní sportovní organizace proto žádají posílení kapitoly sportu v rozpočtu a cílené investice do infrastruktury.
Jinými slovy: Česko a Německo řeší podobné problémy – nedostatek trenérů, funkcionářů a opotřebená sportoviště. V Německu však stát a spolkové země podávají klubům konkrétní ekonomickou ruku: snižují daňovou zátěž dobrovolníků, financují náborové kampaně a spouštějí nové programy sanace sportovišť. V Česku je naopak nutné stabilizovat a zjednodušit dotační prostředí, zavést daňové pobídky pro trenéry a funkcionáře a udržet předvídatelné investice do zařízení. Teprve spojení těchto kroků může zvrátit pokles organizovaného sportu a přivést děti zpět do klubů.
Seznam zdrojů
• Česká unie sportu – Ze sportu mizí trenéři a funkcionáři. Průměrně chybí čtyři kvalifikovaní trenéři na jeden klub. 2024. [PDF/interní zpráva ČUS]
• Česká televize – V Česku chybí trenéři, nejsou na ně peníze. 29. 11. 2024. (https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-cesku-chybi-treneri-nejsou-na-ne-penize-355760)
• České noviny – Alarmující ústup dětí od sportu, pokles ve školních klubech 2022–2025. 12. 5. 2025. (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/alarmujici-ustup-deti-od-sportu-za-ctyri-roky-prestalo-sportovat-270-tisic-deti-stat-selhava/2672114)
• Sdružení sportovních svazů ČR / SANEP – Průzkum „Sport, pohyb a volnočasové aktivity dětí“, duben 2025.
• Česká unie sportu – Zhoršení fyzičky dětí a potíže s pozorností, výsledky průzkumu 2025.
• Národní sportovní agentura – Investiční výzvy 2025 a Akční plán 2025.
• Německé spolkové ministerstvo financí – Übungsleiterpauschale a daňové úlevy pro sportovní spolky. 2025.
• Deutscher Olympischer Sportbund (DOSB) – ReStart – Sport bewegt Deutschland. 2024.
• Bundestag / BBSR – Federální program sanace obecních sportovišť, 2025.
(Zdeněk Ertl, sportovnilisty.cz)
Email
Tisk
