Trenérka Petra Škábová vede plavkyni Barboru Seemanovou do světové špičky

[ title]

Dvojice Petra Škábová a Barbora Seemanová je v současné době prakticky na vrcholu české plavecké scény. První v roli trenérky, druhá v pozici plavkyně, od které se očekávají výsledky a medaile.

Petra Škábová




Sama jste závodně plavala. Jaký je přechod z pozice plavce na pozici trenéra?

"Přechod je to zajímavý, jako plavec jsem vždy záviděla své trenérce, že nic nedělá a jen to do nás ´sype´. Jako trenérka jsem pochopila o čem práce trenéra je a není to jen o tom na bazén přijít a odejít. Nicméně jako bývalé plavkyni se mi často vrací vzpomínky a často také říkám, to bych už nedala."

Jak vidíte obecně plaveckou gramotnost v Čechách?

"Co Čech to trenér a pokud možno ten nejlepší. A když zrovna s ním nesouhlasíte, co jste zač? Nenáleží mi toto hodnotit. Jsem spokojená se znalostmi, co mám a stále získávám, stále se mám co učit. Každý bere své oborové vzdělání jinak. Někdo jen ať má tu dvojku a může fakturovat a být víš než ten druhý, protože hlavní prácí je stejně něco jiného. Jiní, co mu dva roky vysoké první trenérské licence daly? Co mohou předat svým svěřencům? Bylo to skvělé a mám chuť na další vzdělávání se, protože to je to hlavní, čemu se věnuji."

Stala jste se trenérským objevem roku 2017. Co to pro vás znamenalo?

"Bylo to pro mě obrovské ohodnocení práce, za kterou jsem, tou dobou, jiné ohodnocení než radost z výsledků svěřenců neměla. Moc si toho vážím a je pěkné, že tyto ankety pro trenéry jsou, neb jak říkáme my trenéři: když je sportovec úspěšný opěvuje se on a když neuspěje, za vše může trenér… Ohodnocení si velmi vážím. Vím, že pomoc a podpora je zapotřebí z mnoha stran. Pomáhá nám také ERGO pojišťovna."

Jaké byly vaše trenérské začátky, než se vám do ruky dostala Barbora Seemanová?

"Začínala jsem tam, kde jsem skončila. V USK u paní Passerové. Zavolala mi tehdy do USA a nabídla mi trenérský úvazek po návratu a v podstatě zavinila to, že jsem nyní trenérka za což ale s odstupem času děkuji, i když cesta nebyla a není jednoduchá. Začala jsem tedy v roce 2005 s žáky plaveckých škol USK Praha. Měla jsem dvě sportovní třídy. Děti jsem vedla pět let a následně je paní Passerové předala a odešla jsem na mateřskou. Při mateřské jsem ale plavání nevzdala a založila jsem si plaveckou školu, plavecké kurzy pro všechny věkové kategorie. Takže jsem úplně od plavání neodešla. Když synovi byl zhruba rok, tak mě oslovil tehdejší šéftrenér SK Motorlet Praha Lukáš Stříteský a nabídl mi, abych šla pracovat jako trenér do Motorletu a já to přijala. Nejdříve jsem chodila jen 1-2x týdne a v září 2012 jsem po Lukášovi přebrala jeho skupinu spolu s trenérem Petrem Ledlem. Tehdy k nám do skupiny přišla malá Bára."

Kdy jste s ní začala pracovat, od koho jste ji přebrala a hned jste poznala její výjimečný talent?


"Jak jsem zmínila, Bára přišla v září roku 2012 do skupiny, kterou jsem právě převzala. Nedá se říci, že jsem ji od někoho přebrala, postoupila ze skupiny, kde chodí trenéři dobrovolníci. Děti se posouvají ve skupinách na základě výsledků a věku. Tehdy již byla v žákovské kategorii nejlepší ve svém ročníku, ale víte, jak to je. Takových žáků už bylo a od 15ti let o nich nevíte. V žákovské kategorii se dá poznat, že by mohla být dobrá, ale nelze to tvrdit. Speciálně u holek. Bára byla vedena jako ostatní, nijak výjimečně."

O Barboře se říká, že má toho hodně naplaváno na objem. Ale plave ladně a s lehkostí. Čím to je? Narodí se s tím, či e to dá naučit, nebo natrénovat?


"To je právě mýlka, která nevím, kde se vzala. Bára nadělaný objem neměla. Neměli jsme dostatečný počet hodin vody jako ostatní oddíly, ale byli jsme spokojeni, neb v této kategorii nás to tolik netlačilo. Proto i její vzestup je postupný. A nyní udělala velký skok, protože jsme od VSC od srpna 2018 získaly podmínky. Dříve jsem jezdila hodně nejen s Bárou na reprezentační soustředění, ale i sama jsem organizovala hodně soustředění, aby podmínky byly lepší, což hodně pomáhalo. Bára se jistě narodila s talentem, ale i včas našla sport, který jí vyhovuje a jde jí. Od rodičů má dobrý sportovní všeobecný základ, což je pak pro daný sport moc důležité. Má dobrou techniku kraulu. Styl je již krásně vyplavaný, přesto stále opravujeme chyby. Ne všechny styly jsou ale tak dobré."

Mění se nějak vaše pozice směrem k Barboře, poté, co jste se stala hlavní trenérkou Vysokoškolského centra?


"Pozice k Báře se nemění, vždy jsem se k ní chovala jako k ostatním, nebyla vedena výjimečně a jinak, právě proto je nyní stále tou skromnou, hodnou a obyčejnou holkou, i když je již ve svém raném věku velice úspěšná."

Jaký to je posun, když jste nyní trenérkou několika skvělých plavců. Není to více práce manažerské.

"To máte pravdu. Ano, je to převážně manažerská práce. Ale samozřejmě stále je důležitá role trenéra v přítomnosti na bazéně a dobrého odtrénování. Plavci musí být hecováni do tréninku, pochváleni či pokáráni, aby vše fungovalo, jak má. Pro mě osobně je to velký posun, od roku 2016 jsem spíše končila, trenérskou práci jsem měla ráda, ale ne to vše, co se k tomu vázalo. Útoky rodičů, protože právě nedělám to, co je pro jejich dítě to nejlepší, velice nehezké trenérské vztahy, věčné napadání, že nejsem dost vděčná, co jsem za zlého člověka, jak jsem nelidská, a že se mám držet koštěte atd… Od tohoto se mi na této profesionální úrovni nesmírně ulevilo. Mám čas trénovat (roky a roky jsem nechyběla na tréninku!), plánovat, chodit na schůzky, zařizovat, věnovat se plavcům individuálněji bez toho, aby mi někdo opět vyčítal, že jdu po výsledcích. Ano, jdu a nestydím se za to! Neorganizuji plavcům jejich volný čas, plánuju jim jejich plavecký čas, tak, aby měli co možná nejlepší výsledky. To mě na mé práci těší nejvíce. Jejich úsměv po dohmatu."

Každý plavec má individuálního, ale i reprezentačního trenéra. Jak funguje spolupráce?

"To bych asi takto úplně neřekla. V juniorském věku je to asi více a jde o to, že když junioři jedou na soustředění, tak trénují pod jiným trenérem, protože každý reprezentant je z jiného klubu a nelze brát všechny kouče. Ale zase jsou tam ti nejlepší, takže se těší, jak budou makat v kolektivu, protože často v oddíle nemají s kým trénovat. Od jiného trenéra se též mohou vždy něco naučit a odnést si. Já třeba jezdila na juniory, ale Báru jsem netrénovala, nikdy jsem neměla pocit, že musím. Vždy tam byl zkušený trenér a měl jí a ostatním co dát.

Byla ve skupině, kam patřila a já třeba měla vytrvalce. V seniorech je to již jiné a tam už se plavci úplně z ruky nedávají, protože jsou na něco zvyklí a s trenérem mají plán. Reprezentačních soustředění dospělých ale již mnoho není a reprezentace vychází vstříc a můžeme se soustředění účastnit, případně mít svůj plán odjetý jen pod dohledem jiného trenéra."

Plavání je všeobecně považováno za zdravý sport. Nepoškozuje klouby, nenamáhá chrupavka, šlachy. Co k tomu můžete říci?

"Plavání je zdravý sport, ano. Nicméně asi jako každý sport, když se dělá na vrcholové úrovni, dokáže ublížit. Plavci ale zraněním předchází. Na tréninky musí dobře připravit své tělo, dobře se rozcvičit, i když ne vždy je to možné. Když se běhá ze školy na trénink a z tréninku do školy, nebo plave od šesti od rána. Nejvíce jsou ohrožená ramena, ale pravidelné cvičení předchází zraněním. Také je důležité provádět kompenzační cvičení, sami plavci jsou na to lehce líní a jen jejich zamávání rukama nestačí. Proto se snažíme o kolektivní práci pod vedením odborníka jako je fyzioterapeut nebo cvičitel jógy. Taktéž fyzioterapeutická léčba je pro nás klíčová a velice důležitá. Prevence alespoň 1x v týdnu a následně účast fyzioterapeuta na všech soustředěních, kde se odehrává ta nejtěžší práce."


SportovníListy.cz rovněž napsaly:



Co plánuje na olympiádě v Riu nejmladší členka české výpravy plavkyně Barbora Seemanová

(jc, SportovníListy.cz, foto: CPA)