Úřednice z ministerstva školství kritéria v dotačních programech připravovala zkusmo nástřelem

U Městského soudu v Praze v úterý 25. srpna 2020 vypovídala jako svědek v tzv. „dotační kauze“ Jaroslava Krumphanzlová, bývalá úřednice na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Ta byla jednou z klíčových osob v případě obvinění České unie sportu. Právě ona sestavila v roce 2017 návrh pro expertní komisi na rozdělení dotací z programu pro střešní organizace, na který údajně protiprávně reagovali vrcholní představitelé České unie sportu. Předseda Miroslav Jansta a generální sekretář Jan Boháč návrh rozporovali, protože výpočty administrátorky byly provedeny bez jakýchkoliv závazných a schválených kritérií a metodiky k výpočtu.

Jak řekla...

„Přišla jsem k tomu zkusmo, prostě jsem to nějak nasadit musela. Nevycházela jsem z žádných konkrétních podkladů, bylo to úsudkem. Vytvořila jsem si v Programu III vlastní pomocná kritéria. Jiná nebyla k dispozici. Zároveň jsem nástřel nepovažovala za závazný,“ prohlásila u soudu Jarmila Krumphanzlová, bývalá administrátorka Programu III. 

Obvinění České unie sportu se týká procesů kolem dotačního Programu III pro střešní organizace. Podle výpočtů v dané tabulace se přidělovala státní podpora nejen pro ČUS, ale také Českému olympijskému výboru, České obci sokolské a dalším. Jenže výpočty v návrhu, který předložila úřednice z ministerstva školství, neměly dopracovanou a schválenou metodiku, na což opakovaně upozorňovali představitelé ČUS.

Jak řekla...

„Byla jsem hozena do vody a nikdo z úřadu mi nebyl s výpočtem schopen poradit… Snažila jsem se vše napasovat podle mého pohledu tak, aby to bylo spravedlivé,“ přiznala bývalá úřednice Krumphanzlová. V jejím návrhu na rozdělení Programu III na rok 2017 měla obdržet ČUS částku 48 milionů, Česká obec sokolská 46 milionů a Český olympijský výbor 60 milionů korun. Posuzovala se jednotlivá kritéria, ve kterých byla Česká unie sportu  většinou nejsilnější členská základna, počet územních pracovišť, rozsah vlastněného majetku a mezinárodní aktivity.

Například podle kritéria členské základny udělila administrátorka olympijskému výboru 15 milionů korun přesto, že olympijský výbor ve své oficiální žádosti uvádí u členské základny nulu. Podle obžaloby její návrh měl být finální, tedy v rámci závazné metodiky a obžaloba od něj také odvozuje způsobenou škodu. 

Jak řekla...

„Já jsem nečekala, že by návrh mohl projít bez připomínek. Bylo běžnou praxí, že se k tomu expertní komise vyjadřuje a často vše změní. Já jsem připravila pouze první návrh,“ rozporovala to však Krumphanzlová. 


Generální sekretář ČUS Jan Boháč byl jedním ze členů expertní komise a návrh úřednice navrhl pouze kvalifikovaně zkorigovat. Celá expertní komise se na úpravách návrhu pro další dotační proces na MŠMT nakonec jednomyslně shodla. Obžaloba mu však klade za vinu, že záměrně upravil metodiku na základě pokynů Miroslava Jansty. Podle státního zástupce tím poškodil další žadatele, konkrétně Český olympijský výbor a Českou obec sokolskou.

Jak říkám...

„Svědectvím bývalé administrátorky Programu III u soudu by mohlo padnout tvrzení obžaloby o způsobené škodě, za kterou jsme žalováni. Bylo potvrzeno, že prvotní výpočet na rozdělení dotací pro střešní organizace v r. 2017 sestavila administrátorka MŠMT pouze podle vlastních pomocných kritérií, jako prvotní nástřel pro předpokládané úpravy v expertní komisi. Nikoliv podle závazné metodiky. Očekávala, že návrh po ní opraví komise. Ukazuje se, že taková metodika a výpočet nemohly být finální a zavazující,“ prohlásil Miroslav Jansta.   

(ju, SportovníListy.cz, Česká unie sportu, foto: Petr Skála)

Sport jako pantomima

27.9.2020 09:00:00

Doba koronavirová nenechává ležet kámen na kameni. Vědci se předhánějí v doporučeních, jak předejít nákaze a rozšířit řady nakažených. Jedna z nejnovějších studií ukazuje na fakt, že ticho zabraň...