Od roku 2013 se počet pravidelně sportujících žen a dívek v ČR snížil o 18 %. Ve věkové skupině od 15 do 24 let dokonce o téměř 20 %. Negativní trend zachytily údaje z Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) a potvrzují to také čísla z členské základny České unie sportu. V ní je pokles počtu žen starších 18 let registrovaných ve sportovních klubech nižší řádově o 35 % oproti roku 2009.
"Zaznamenáváme odliv žen z organizovaného sportu zejména po dosažení dospělosti. Naopak u mládeže, zejména mladších věkových skupin, se v posledních letech potvrzuje trend mírného nárůstu celkového počtu dorostenek a juniorek. Sportovní přechod z řad mládeže mezi dospělé patrně přináší u žen více překážek a větší pokles motivace, než u mužů. Určitě by bylo přínosné odstranit příčiny tohoto stavu," prohlásil Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu.
Oproti západním zemím je nedostatečné také zastoupení žen ve vedení sportovních klubů, tělovýchovných jednot, národních sportovních svazů a dalších střešních organizací.
V roce 2018 bylo v členských sportovních klubech a tělovýchovných jednotách České unie sportu zaregistrováno přes jeden milion sportovců. U dospělých je poměr mužů a žen přibližně 3:1. Ve věkových skupinách žactva, dorostu a juniorů je situace přibližně v poměru 2:1 ve prospěch mužů. Vyplývá to z čísel České unie sportu, které postihují přibližně 80 procent organizovaného sportu v ČR.
"Například ve skandinávských zemí je podíl počtu mužů a žen ve sportovním prostředí téměř 1:1. Měli bychom usilovat o přiblížení se k evropskému průměru," tvrdila Naďa Knorre, předsedkyně Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru.
Celkový nepoměr žen v českém sportovním prostředí se odráží také v řídících orgánech sportovních spolků. I v tomto hodnocení je situace v České republice značně pod průměrem v rámci ostatních evropských států. Například ve 45 z 80 národních sportovních svazů sdružených v České unii sportu jsou výkonné výbory zcela bez účasti žen. Ve funkci generálních sekretářů sportovních svazů působí pouze 23 žen. Podobná čísla nalezneme i na pozici trenérů. Evropský institut pro rovnost žen a mužů odhaduje, že pouze 20 až 30 % všech trenérů v Evropské unii jsou ženy. V České republice je 72 % sportovkyň trénováno muži a 28 % ženami.
"Výrazný rozdíl v zapojení a aktivitě mužů a žen ve sportu je dlouhodobý problém. Svoji roli určitě sehrávají zažité tradice a podmínky pro sportování. Například není vyrovnaná nabídka příležitostí. Podceňovat nelze ani prevenci násilí a obtěžování žen ve sportu. Veškerá efektivní opatření evropského společenství i mezinárodních institucí je potřeba citlivě zapracovat i do českých podmínek," doporučila Naďa Knorre.
Mapováním a zlepšováním podmínek pro účast žen ve sportu se v České republice zabývá od roku 1996 Komise rovných příležitostí při Českém olympijském výboru.
"Aktivně se snažíme o rozšiřování příležitostí, o odstraňování překážek, které ženy od aktivního celoživotního zapojení do sportu odrazují a věnujeme se intenzivně i prevenci negativních jevů, které účast žen ve sportu provázejí. Jsme však jen dobrovolná skupina expertů ze sportovního prostředí. Chybí nám dynamická kontinuální spolupráce s partnerem s rozhodovací mocí," dodala předsedkyně komise Naďa Knorre.
Určité východisko lze spatřovat v připravovaném působení Národní agentury pro sport. Ta bude mít za úkol zajistit naplňování státní koncepce v péči o sport. Rozsah činností to bude zcela jistě široký. V přijatých a platných koncepčních dokumentech téma rovných příležitostí pro sportování žen a mužů nechybí. Jen se zatím nikdo systematicky nevěnuje postupnému zapracování jednotlivých opatření do praxe.
"Očividně se jedná o agendu, které se musí věnovat i veřejná instituce, má-li se Česká republika vyrovnávat evropským průměrům. Sportovní experti mají zatím nejhlubší znalosti o problematice, ale nemají kapacitu a nástroje, jak nějakých změn dosáhnout. Podpora a dobrá spolupráce v rámci působení Českého olympijského výboru a České unie sportu již nestačí. Pro zahájení zásadních aktivit ze strany státní správy v této oblasti ale máme mnoho materiálů i znalostí jak z mezinárodního, tak i českého sportovního prostředí," uzavřela Naďa Knorre.
Jak říkám ...
"Zaznamenáváme odliv žen z organizovaného sportu zejména po dosažení dospělosti. Naopak u mládeže, zejména mladších věkových skupin, se v posledních letech potvrzuje trend mírného nárůstu celkového počtu dorostenek a juniorek. Sportovní přechod z řad mládeže mezi dospělé patrně přináší u žen více překážek a větší pokles motivace, než u mužů. Určitě by bylo přínosné odstranit příčiny tohoto stavu," prohlásil Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu.
Oproti západním zemím je nedostatečné také zastoupení žen ve vedení sportovních klubů, tělovýchovných jednot, národních sportovních svazů a dalších střešních organizací.
V roce 2018 bylo v členských sportovních klubech a tělovýchovných jednotách České unie sportu zaregistrováno přes jeden milion sportovců. U dospělých je poměr mužů a žen přibližně 3:1. Ve věkových skupinách žactva, dorostu a juniorů je situace přibližně v poměru 2:1 ve prospěch mužů. Vyplývá to z čísel České unie sportu, které postihují přibližně 80 procent organizovaného sportu v ČR.
"Například ve skandinávských zemí je podíl počtu mužů a žen ve sportovním prostředí téměř 1:1. Měli bychom usilovat o přiblížení se k evropskému průměru," tvrdila Naďa Knorre, předsedkyně Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru.
Celkový nepoměr žen v českém sportovním prostředí se odráží také v řídících orgánech sportovních spolků. I v tomto hodnocení je situace v České republice značně pod průměrem v rámci ostatních evropských států. Například ve 45 z 80 národních sportovních svazů sdružených v České unii sportu jsou výkonné výbory zcela bez účasti žen. Ve funkci generálních sekretářů sportovních svazů působí pouze 23 žen. Podobná čísla nalezneme i na pozici trenérů. Evropský institut pro rovnost žen a mužů odhaduje, že pouze 20 až 30 % všech trenérů v Evropské unii jsou ženy. V České republice je 72 % sportovkyň trénováno muži a 28 % ženami.
"Výrazný rozdíl v zapojení a aktivitě mužů a žen ve sportu je dlouhodobý problém. Svoji roli určitě sehrávají zažité tradice a podmínky pro sportování. Například není vyrovnaná nabídka příležitostí. Podceňovat nelze ani prevenci násilí a obtěžování žen ve sportu. Veškerá efektivní opatření evropského společenství i mezinárodních institucí je potřeba citlivě zapracovat i do českých podmínek," doporučila Naďa Knorre.
Mapováním a zlepšováním podmínek pro účast žen ve sportu se v České republice zabývá od roku 1996 Komise rovných příležitostí při Českém olympijském výboru.
"Aktivně se snažíme o rozšiřování příležitostí, o odstraňování překážek, které ženy od aktivního celoživotního zapojení do sportu odrazují a věnujeme se intenzivně i prevenci negativních jevů, které účast žen ve sportu provázejí. Jsme však jen dobrovolná skupina expertů ze sportovního prostředí. Chybí nám dynamická kontinuální spolupráce s partnerem s rozhodovací mocí," dodala předsedkyně komise Naďa Knorre.
Určité východisko lze spatřovat v připravovaném působení Národní agentury pro sport. Ta bude mít za úkol zajistit naplňování státní koncepce v péči o sport. Rozsah činností to bude zcela jistě široký. V přijatých a platných koncepčních dokumentech téma rovných příležitostí pro sportování žen a mužů nechybí. Jen se zatím nikdo systematicky nevěnuje postupnému zapracování jednotlivých opatření do praxe.
"Očividně se jedná o agendu, které se musí věnovat i veřejná instituce, má-li se Česká republika vyrovnávat evropským průměrům. Sportovní experti mají zatím nejhlubší znalosti o problematice, ale nemají kapacitu a nástroje, jak nějakých změn dosáhnout. Podpora a dobrá spolupráce v rámci působení Českého olympijského výboru a České unie sportu již nestačí. Pro zahájení zásadních aktivit ze strany státní správy v této oblasti ale máme mnoho materiálů i znalostí jak z mezinárodního, tak i českého sportovního prostředí," uzavřela Naďa Knorre.
(ps, Česká unie sportu, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
