Olympijský důkaz, jak jsme si rovni, a někdo je rovnější

Český sportovec, který chce startovat na olympijských hrách, musí podepsat smlouvu s Českým olympijským výborem. Její znění vychází ze zásad Mezinárodního olympijského výboru a je, mírně řečeno, trochu vazalská.

Sportovci zakazuje vystupovat v reklamních kampaních svých osobních sponzorů, díky nimž se může připravovat na start na olympijských hrách po celý čtyřletý cyklus. Prostředky z olympijského výboru na přípravu jsou zanedbatelné. A v době, kdy má dojít k největší odměně nadšencům, kteří podporují naše reprezentanty, se sportovec musí vzdát svých marketingových práv na neuvěřitelnou dobu tří měsíců před začátkem her.

Co platí pro naše sportovce, zřejmě asi neplatí pro jiné. Jak jinak si vysvětlit, že během tenisových přenosů měsíc před olympiádou jsme lákáni na nákup hodinek, které propaguje Novak Djokovič. Pro něj úmluvy neplatí? Nebo má strach olympijský výbor, aby nepřišel o další tenisovou hvězdu a nedošlo k ještě většímu znehodnocení olympijského turnaje? Anebo jsme v Čechách opět jednou papežštější než papež?

(kp,sportovnilisty.cz,foto:FB Rio)