Hradecký vyhrál Česko-německý půlmaraton MTRC, ale závodila i Filipínka z Abú Zabí

[ title]
Objev letošní sezony Jaromír Hradecký oslavil po dvou druhých, třetí a čtvrté pozici v předchozích podnicích první vítězství. „Ale raději bych si ho užil v normálním závodě,“ usmál se trochu trpce v cíli běžec ze Skutče. Na trase Česko-německého půlmaratonu Mizuno Trail Running Cupu musel totiž naběhnout o pět kilometrů navíc …

Tak tohle se zkušenému pořadatelskému týmu ještě nestalo. Zhruba v polovině závodu v jinak zcela opuštěném pohraničním lese neznámý pachatel přemístil značení a na křižovatce poslal had běžců jiným směrem.

Čelní skupina se po pěti kilometrech napojila znovu na původní trasu a zjistila chybu. Cestou zpět na rozcestí pak nabalila celkem 24 postižených a oklamaných. Mezitím už běžci ze zadnějších pozic pokračovali správně. A ti zpředu, kterým zbyla psychická síla, je museli znovu předbíhat.

Hradecký doběhl do cíle v čase 1:48:17, natočil tedy přibližně o dvacet minut navíc. Stejně jako o tři minuty za ním druhý triatlonista a svěřenec legendárního trenéra Pavla Vršeckého z příbramského klubu Jiří Kala. Ještě třetí Miroslav Nemšák se držel ve ve-doucí grupě.

Pak už se „správné“ pořadí dalo těžce identifikovat. Leda že by si každý přesně odečetl svůj vlastní čas navíc… Což odnesla i vedoucí žena Radka Faltusová, v cíle však doběhnuvší druhá.


Jak říkám...



„Každé řešení by bylo špatné, omlouváme se, ale nemůžeme to vrátit. Ještě deset minut před průběhem elitní skupiny bylo značení v pořádku. Podle svědků pak projelo okolo už jen zelené auto s místní značkou,“ vysvětloval hned v Nemanicích všem účastníkům sklesle ředitel seriálu Martin Dvořák.

Proto se až na jedinou výjimku nevyhlašovalo pořadí věkových kategorií. Proto nabídl poškozeným na revanš startovné v dalším závodě MTRC zdarma.

Psát o vypjatém průběhu, průběžně skvělých časech v nádherném podzimním lese ne-dotčeného kraje, opětovném nasávání zádumčivé atmosféry opuštěných torz pohraničních vsí – je v této situaci marné. Vyšinutý kazisvět sebral téměř stovce lidí zážitek.

Naštěstí ne všem. Pro jednoho, resp. jednu z nich, zůstane unikátem, stejně jako ona sama pro pořadatele. Rochelle Caadanová se dostavila na start v osm ráno jako první ze všech účastníků. Byť dorazila z největší dálky. Až z Abú Zabí…

Ne, to není překlep. Z Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Letadlem přes Tu-recko, pak z Prahy vlakem a busem až do domažlického Babylonu, odtud za rozbřesku taxíkem.

Jak říkám...



„Našla jsem si závod na internetu a zaujal mě, takový trail jsem ještě nikdy neběžela,“ vysvětlovala jako by snad přijela z Horšovského Týna… Dívka původem z Filipín dostala v kanceláři v arabské metropoli na pár dní volno a tak se vydala podruhé v životě do Evropy. Aby ukázala přátelům, co všechno už dokáže po dvou letech tréninku zaběhnout. Postavila se na start 5 km.

„Skončila jsem čtvrtá, protože jsem si trochu zvrtla kotník v husté trávě dole na louce. Ale moc se mi to líbilo. Za rok přijedeme s celým naším týmem a pozvu i přátele z Filipín,“  hlásila pyšně v cíli a pilně zásobila sociální sítě zážitky.

Z dálky za oblíbeným seriálem vyrazili i další – vedoucí běžec kategorie padesátníků Miroslav Nemšák absolvoval v sobotu v hustém dešti a zimě proslulý štafetový Bobr cup v hanácké Litovli i s proběhnutím do půl těla v ledové řece Moravě a ještě večerní párty. Pak sedl do auta a s krátkým přespáním na odpočívadle na dálnici dorazil do Českého lesa. A navzdory zaběhnutí dokončil na třetí pozici.

„Jen mě začalo píchat v lýtku, doufám, že do maratonu na Dobříš dá do pořádku,“ povzdychl si s nadějí znamenitý běžec

Ano, dalším podnikem Mizuno Trail Running Cupu je za dva týdny v neděli 20. října 2019 obnovený nejstarší český maraton z Prahy přes Brdy lesem do Dobříše. A seriál vrcholí tradičně Motolskými jamkami v neděli 3. listopadu 2019, desetikilometrovou koridou po jemném zeleném pažitu na golfovém hřišti.

Více na www.trailrunningcup.cz.

(tn, SportovníListy.cz, foto: Martin Wawryczek)