Osvěta sportu musí být okamžitá, žádají po státu vědci, sportovci i pedagogové

Sport a pohybové aktivity jsou státem zanedbanou oblastí vědy a výzkumu. Nutností je přinést hlubší odborný rozvoj a hlavně osvětu. Na tom se shodli účastníci konference Pohyb a zdraví, která se pořádala na půdě Univerzity Karlovy ve středu 30. listopadu 2022 a to za účasti zástupců ze Sdružení sportovních svazů ČR, České unie sportu, České asociace univerzitního sportu a Národní sportovní agentury. Vystoupila na ní řada renomovaných profesorů.



Mezi zvanými hosty byl také Filip Neusser, končící předseda z Národní sportovní agentury, podle něhož stát oblast sportu a pohybových aktivit stále významně nepodporuje.

Jak říkám...

„Zejména zanedbáváme oblast osvěty o přínosu sportu a pohybu pro zdraví společnosti. Pořád nejsme na dostačující úrovni. Například na schůzkách v Bruselu se všechny členské státy EU shodly na tom, jak důležitý je pohyb a sport,“ prohlásil Filip Neusser, který v té době byl ještě 14 hodin ve funkci.

Více než dvě hodiny se hýbe pouhé procento dětí

Zajímavý průzkum na konferenci prezentoval Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů. S agenturou SANEP oslovil více než 3500 respondentů z řad rodičů dětí. Organizovaně podle nich sportuje 11,6 procent lidí, nesportuje naopak 35 procent. Jedná se o údaje za listopad 2022.

Jak říkám...

„Znepokojující jsou pak údaje o tom, jaký čas v průměru denně věnují děti jakékoliv fyzické aktivitě. Do půl hodiny denně prý 57 procent. Více než 120 minut se pak hýbe pouhé jedno procento dětí,“ prohlásil Ertl. Přitom doporučení WHO pro děti je 60 minut mírné až intenzivní, převážně aerobní fyzické aktivity v průměru za den.

Naopak roste trávení času na mobilních telefonech, TV nebo počítačích. Jeden až dvě hodiny na nich funguje denně 43,6 procent dětí.

Jak říkám...

„V průzkumu se také prokázalo, že rodiče nemají přehled o tom, kolik času věnují děti hraní na mobilech nebo počítačích. Většina rodičů neřeší také, jak se děti stravují s ohledem na váhu a jaký mají pitný režim,“ dodal Ertl.

V aktuálním průzkumu dále vyplynulo, že 26 procent dětí nesportuje, naopak organizovaným sportem se zaobírá 51 procent dětí. Více než polovina rodičů souhlasí s tím, aby se pohybové aktivity podporovaly. Zároveň téměř 90 procent si myslí, že děti nejsou připravené na řešení jakýkoliv krizových situací.

Jak říkám...

„Jak tohle řešit? Vždyť nemáme ani krátkodobou a dlouhodobou koncepci. O ní musí ale rozhodnout politická reprezentace, konkrétně vláda,“ prohlásil Ertl, podle kterého by bylo řešením zvýšit daně, z alkoholu, tabáku a cukru a z části těchto prostředků vytvořit fond pro sport. Důležitý je pak zejména společný tlak na poslance a senátory, aby se něco změnilo.

Úbytek 20 procent dětí v klubech

O přístupu státu v oblasti sportu hovořil také Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.

Jak říkám...

„Pandemie měla nastartovat větší zájem o sport a pohyb, to se ale bohužel nestalo. Nemáme dostatek branců do armády ani dostatek nových policistů, adepti do těchto složek nejsou většinou schopní splnit fyzické testy. Do klubů se vrátilo o 20 procent méně dětí, což uvádí samy sportovní kluby a jednoty,“ dodal Jansta a představil další průzkumu, tentokrát z NBA. Tam se vrátilo k basketbalu o 25 procent méně chlapců a o 40 procent méně dívek.

Klíčem je podle něho vrátit děti do ulic, připravit změnu formy výuky pohybových aktivit ve školách, zařadit spontánní pohyb do tréninku.

Jak říkám...

„Potřebujeme, aby sport byl na úrovni hlavních předmětů ve školách. V nich se pak zbavit příkazového stylu, ale hlavně si hrát. Rádi bychom zavedli 5 hodin pohybových aktivit týdně pod kuratelou státu. Má tu být jeden představitel státu odpovědný za sport, který bude tuhle agendu exekutivně řešit,“ dodal Jansta.  


Potenciál v porodnictví

Velký potenciál pro rozvoj pohybu nabízí porodnictví. Těhotné ženy, které se přiměřeně pohybují, tak pomáhají plodu, mají nižší výskyt poporodní deprese.

Jak říkám...

„Ale nejen to, když se žena stará o sebe a pravidelně se hýbe, tak naprogramuje také své dítě k pohybu. Vyústí to k pozitivnějšímu  poporodnímu vývoji miminka. V Česku máme kolem 17 procent těhotných žen s cukrovkou, celkově se jedná o 18 tisíc žen. Tohle bohužel souvisí s veřejným zdravím,“ prohlásil Antonín Pařízek, zástupce přednosty  Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN s tím, že právě narozené dítě u ženy, která má cukrovku, má větší predispozice k obezitě.

„Tohle je velké téma, na kterém je potřeba dál vědecky pracovat,“ dodal Antonín Pařízek, podle kterého je důležité, aby se nastavilo více grantů pro vědecké výzkumy v oblasti sportu.

Pohybovým aktivitám se musí věnovat značná pozornost, velké množství žáků má totiž nedostatečný pohyb. Proto mnoho škol začalo přemýšlet, jak žáky přimět k pohybu.

Jak říkám...

„Je potřeba přemýšlet jak podporovat a motivovat intenzivněji děti. Koncepty v zahraničích fungují – například vytvářet aktivní přestávky, tělovýchovné aktivity ve školních hodinách. Učit zlomky a češtinu je možné také pomocí pohybu,“ řekl Ondřej Andrys, náměstek Ústředního školního inspektora s poznámkou, že v současné době navíc probíhá velké testování pohybové gramotnosti ve školách.

„Výsledky budou nesmírně důležité a pravděpodobně budou vypovídat o nedobré úrovni tělesných schopností žáků,“ poznamenal Andrys.

Pomoci by také mohl vliv významných sportovních akcí, jako byly v Česku evropské šampionáty ve volejbalu či basketbalu.

Jak říkám...

„Je potřeba více přemýšlet, jakým způsobem promovat přes události pohyb u dětí,“ prohlásil Matouš Veselský z Katedry sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Gaming jako příležitost?


Sport významně pomáhá také v oblasti sociálně znevýhodněných rodin.

Jak říkám...

„Až 250 tisíc dětí žije v chudobě. Je nutné vnímat a rozumět specifikům dětí se sociálním znevýhodněním, vytvářet pro ně bezpečný prostor pro přirozený pohyb a zdravé sociální vztahy dětí. Známe třeba individuální a komunitní příběhy, kdy sport může pomoci. Hodně dětí ze sociálně vyloučených lokalit miluje například tanec,“ prohlásila Tereza Pemová, ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu.

Podle Miroslava Petra, děkana Fakulty tělesné výchovy sportu na UK, stačí jenom deset minut pohybových aktivit denně a je dokázané, že právě tohle může prodloužit život.

Jak říkám...

„Jenže celkově lidé po celém světě tráví 1 miliardu hodin hraním her každý den. Je dobré spojit gaming také s pohybovou aktivitou. Pracujeme třeba na virtuální postavě, avatarovi, který se bude zlepšovat podle reálné fyzické úrovně hráče. Tohle může být jednou z cest,“ tvrdil Petr.






Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz
zde.






(Petr Skála podle tiskové zprávy pro SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)

Marek Prchal posiluje Slavii

5.2.2023 09:00:00

Deset let byl Marek Prchal spojován s volebními úspěchy Andreje Babiše, kterému k dominanci na české politické scéně výrazně dopomohla právě marketingová podpora manžela autorky populárních kuchař...