Ondřej Fejfar získal čtvrtý triumf na desítkové trati Trailu Prahu, který v první červencové sobotě přece jen zahájil letošní Mizuno Trail Running Cup. V souboji historických vítězů porazil krále předchozích dvou ročníků Tomáše Macečka, před něhož se dostal ještě i Michal Procházka. Mezi ženami si užila vítěznou premiéru Daniela Treglerová.
Byť závany větříku působily ve stínu milosrdně, na jihovýchodním petřínském svahu slunce topilo jako v pekle. Ostatně, jako v posledních šesti letech téměř obvykle, ačkoliv se běhalo v májových termínech. A na původním okruhu s lehce vyšším převýšením, ten nynější měl 140 metrů. Na druhou stranu, pevnou vůli prokázal i 75letý „praotec“ (Karel) Čech, který zůstal na trati hodinu a půl.
„Naposledy jsem se hýbal v březnu na Mísečkách, něco mě bolí… ale ještě to rozběhám,“ zahrozil soupeřům Karel Čech.
První okruh ještě nerozhodl, byť naznačil. Do schůdků ke strahovským kolejím vyskotačil Fejfar (Inov-8 team) s náskokem asi pětadvaceti metrů.
„Běžel jsem si svoje, ale od začátku se šlo hodně svižně. Ve stoupání v Lobkovické zahradě jsem mírně získával,“ líčil pak v cíli vrchlabský běžec, milovník hor Ondřej Fejfar.
Na „rovině“ podél zdi až k lanovce pak natáhl krok, Maceček (Salomon/Buff) valil za ním přece jen na pohled těžkopádněji.
Jen malý odstup likvidoval postupně ještě Procházka.
„Snažil jsem se bojovat, ale v jednom ze stoupání mi prostě nastoupil a nechytil jsem to,“ přiznal obhájce vítězství Michal Procházka.
„Zatáhly se mi lýtka, běhám špatně a nemůžu se z toho dostat,“ posteskl si Procházka.
Naopak Fejfar, který tam zůstal pod stupni, si spravil náladu. „Bylo to pro mě hodně důležité, cítil jsem se dobře,“ říkal. Za sebou má týdenní příprava v rakouském Kühtai a vyráží na další kemp do Alp – i bez plánovaných závodů. „I proto jsem rád, že jsem si tady potvrdil, že jde trénink správným směrem,“ dodal pod dohledem svého maséra Kuchynky.
A co na to petřínská královna?
„Seběhy byly náročné, a schody? Ty jsem i šla,“ říkala 25letá dívka, která závodí teprve rok v barvách Slavie a pod spíše sprinterským koučem Šarapatkou už dosáhla zajímavých výsledků, včetně šestého místa na nedávné mistrovské desítce na dráze ve Slavkově (za 40:06).
„Ale žádný rychlostní typ nejsem, teď se chystám na půlmaraton,“ usmála se. Loni ho dala v Třeboni za 1:29. „Běhám si pro sebe, asi osm let, protože mě to baví. V terénu už mám za sebou Běh lyžařů v Senohrabech.“
Druhá skončila s odstupem čtyř minut o generaci starší Martina Bradáčová z Kladna a třetí o další minutu zpět Ivana Vávrů z Chomutova.
Potěšila početná účast dětí všech kategorií. Na doprovodné pětce, tedy jednom okruhu, získali cenu Českého běžeckého klubu nejlepší Karel Splítek (17:23) a Alena Tylšová (22:17).
Byť závany větříku působily ve stínu milosrdně, na jihovýchodním petřínském svahu slunce topilo jako v pekle. Ostatně, jako v posledních šesti letech téměř obvykle, ačkoliv se běhalo v májových termínech. A na původním okruhu s lehce vyšším převýšením, ten nynější měl 140 metrů. Na druhou stranu, pevnou vůli prokázal i 75letý „praotec“ (Karel) Čech, který zůstal na trati hodinu a půl.
Jak říkám...
„Naposledy jsem se hýbal v březnu na Mísečkách, něco mě bolí… ale ještě to rozběhám,“ zahrozil soupeřům Karel Čech.
První okruh ještě nerozhodl, byť naznačil. Do schůdků ke strahovským kolejím vyskotačil Fejfar (Inov-8 team) s náskokem asi pětadvaceti metrů.
Jak říkám...
„Běžel jsem si svoje, ale od začátku se šlo hodně svižně. Ve stoupání v Lobkovické zahradě jsem mírně získával,“ líčil pak v cíli vrchlabský běžec, milovník hor Ondřej Fejfar.
Na „rovině“ podél zdi až k lanovce pak natáhl krok, Maceček (Salomon/Buff) valil za ním přece jen na pohled těžkopádněji.
Jen malý odstup likvidoval postupně ještě Procházka.
Jak říkám...
„Snažil jsem se bojovat, ale v jednom ze stoupání mi prostě nastoupil a nechytil jsem to,“ přiznal obhájce vítězství Michal Procházka.
„Zatáhly se mi lýtka, běhám špatně a nemůžu se z toho dostat,“ posteskl si Procházka.
Naopak Fejfar, který tam zůstal pod stupni, si spravil náladu. „Bylo to pro mě hodně důležité, cítil jsem se dobře,“ říkal. Za sebou má týdenní příprava v rakouském Kühtai a vyráží na další kemp do Alp – i bez plánovaných závodů. „I proto jsem rád, že jsem si tady potvrdil, že jde trénink správným směrem,“ dodal pod dohledem svého maséra Kuchynky.
A co na to petřínská královna?
„Seběhy byly náročné, a schody? Ty jsem i šla,“ říkala 25letá dívka, která závodí teprve rok v barvách Slavie a pod spíše sprinterským koučem Šarapatkou už dosáhla zajímavých výsledků, včetně šestého místa na nedávné mistrovské desítce na dráze ve Slavkově (za 40:06).
„Ale žádný rychlostní typ nejsem, teď se chystám na půlmaraton,“ usmála se. Loni ho dala v Třeboni za 1:29. „Běhám si pro sebe, asi osm let, protože mě to baví. V terénu už mám za sebou Běh lyžařů v Senohrabech.“
Druhá skončila s odstupem čtyř minut o generaci starší Martina Bradáčová z Kladna a třetí o další minutu zpět Ivana Vávrů z Chomutova.
Potěšila početná účast dětí všech kategorií. Na doprovodné pětce, tedy jednom okruhu, získali cenu Českého běžeckého klubu nejlepší Karel Splítek (17:23) a Alena Tylšová (22:17).
(tn, SportovníListy.cz, foto: tono)
Email
Tisk
