Milena Duchková-Neveklovská je i po padesáti letech nejmladší českou olympijskou vítězkou

Milena Duchková-Neveklovská, olympijská vítězka ve skocích do vody z México City 1968 to měla na setkání sportovních legend uspořádaného ke století českého a československého sportu nejdále, neboť přicestovala až z kanadského Vancouveru.



Do Česka jezdí pravidelně pokud to vyjde tak  jednou do roka. "Přiletěla jsem do Česka na deset dnů, aniž bych věděla o oslavách. Dokonce už  jsem se měla vracet, ale pak jsem dostala pozvánku, tak jsem si pobyt prodloužila," vyprávěla na setkání se sportovními legendami v Praze.

Milena Duchková-Neveklovská drží tuzemský olympijský rekord. Je už padesát let a stále je nejmladší českou a československou olympijskou vítězkou. Vždyť ji bylo  teprve šestnáct let, když v mexickém hlavním městě v roce  1968 zvítězila při skocích z desetimetrové věže.

"Nechce se mi věřit, že to je tak dávno," přiznala při setkání s dalším olympijským vítězem z Mexika se střelcem s Janem Kůrkou.

V Mexiku zlaté medaile získali jen čtyři sportovci. Dvě dokonce se stejnými křestními jmény a to  dvě Mileny. Obě byly dokonce i skokanky, i když ta druhá neskákala do vody, ale do výšky.

Milena Rezková Hübnerová, které bylo v Mexiku na olympijských hrách, když si vyskákala zlatou medaili ve skokanském sektoru atletického stadionu,  jen 18 let.

Dalšími zlatými olympioniky z Mexika jsou:  

Věra Čáslavská, která získala se čtyřmi zlatými z Mexika a třemi zlatými z Tokia (1968) nejvíce  celkem stále rekordních sedm zlatých medailí.

Jan Kůrka, který to zlato v Mexiku si vystřílel ze všech úspěšných československých olympioniků jako první.  

Jediná česká skokanka do vody, která kromě zlaté z Mexika byla ještě úspěšná i na  následující olympiádě v Mnichově, kde získala stříbrnou medaili, v této disciplíně neměla žádnou následovnici.

"Není divu, vždyť zájemkyně o tuto disciplínu k tomu nemají ani tréninkové podmínky. V Praze není ani žádný skokanský můstek s patřičnou výškou, neboť ten v Podolí má jen devět a půl metru,  v Pardubicích, kde byl skokanský můstek,  mají akvacentrum a snad je můstek jen v Brně," přemýšlí, proč Česko nemá ve skokanské plavecké disciplíně následovnici.

Milena Duchková-Neveklovská nežije v Česku už čtyři desítky let, ale za velkou louží.

"V Kanadě žiji už téměř čtyřicet let. Doma mluvíme česky, i na vnoučata a všemu rozumí,“ poznamenala Duchková,  která ve Vancouveru ještě stále třikrát týdně pracuje ve své stomatologické ordinaci.

"I do bazénu pořád chodím, ale můj poslední skok do vody? To už je moc dávno. Skoky se musí dělat pořádně nebo vůbec,“ přiznala stejně jako i to, že nyní rekreačně běhá.

S Janem Kůrkou si připomenula slavný návrat z Mexika do Prahy a také přijetí  tehdejšími politiky Svobodou a Dubčekem na Pražském hradě.

"Proč se o olympiádě v Mexiku tak často hovoří? Uvědomte si, že určitý čas před olympiádou jsme ani nemohli trénovat, neboť tady před padesáti lety byly všude tanky a uzavřeny byly atletické stadiony, i plavecké bazény," připomenula srpnovou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Milena Duchková.

Tehdy jste byla nejenom nejmladší, ale i nejmenší olympijskou vítězkou?

"To ano, při svých 157 centimetrech mne tehdy vyfotografovali, když do Mexika odlétala celá výprava,  vedle téměř dvoumetrového volejbalisty  Pavla Schenka a jemu jsem byla jen po jeho pas," zavzpomínala olympionička Milena Duchková-Neveklovská na události před padesáti lety. 




SportovníListy.cz rovněž napsaly:



Zátopek, Čáslavská i borci z Nagana nejlepší v desetiletích československého sportu
(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)