Kluby si zaslouží pravdu paní Valachová, tak už jim konečně přestaňte lhát, uznejte svou vinu a omluvte se!

[ title]
Španělský teolog a spisovatel přelomu 16. a 17. století Tirso De Molina je významným zástupce tzv. španělského zlatého věku ( Siglo de Oro), jehož vrstevníky a společníky byli mj. Miguel de Cervantes, Lope de Vega, Calderón de la Barca a Francisco de Quevedo. Jeho dílo Kateřina Valachová určitě nečetla, protože jinak by se dozajista nechovala přesně tak, jak říká Tirso De Molina:

„ Kdo mnoho lže, ten tolik podezírá, že nenajde už, čím by lež svou smyl."

Jak jinak vysvětlit, její hodnocení a odpovědi na tisíce kritických povzdechů ze strany dlouholetých, dobrovolných funkcionářů sportovních klubů a jednot, kteří jako správní srdcaři dělají svou práci nejen zadarmo, ale i ve svém volném čase a na vlastní náklady, kteří si berou dovolenou, aby mohli jet se svými svěřenci na soustředění a jejichž práci tak zásadním způsobem ztížila a zkomplikovala v naštěstí relativně krátké době svého účinkování ve funkci ministryně školství, mládeže a sportu.

Kritiku všech těchto tisíců dobrovolníků, aniž by se alespoň trochu zamyslela nad její oprávněností, považuje v nadutosti a aroganci sobě vlastní za „připravenou a jistě velmi dobře finančně zajištěnou PR kampaň několika sportovních "šéfů". Podle ní jsou v názorech recyklováni stále stejní lidé a stejné lživé věty.

Aniž by sportovním klubům odpověděla na prostou otázku, proč pozastavila vyplácení dotací z pro kluby super důležitého programu na provoz a údržbu, přestože kluby tyto dotace měly dostat už do konce března 2017, o čemž je včetně konkrétních částek MŠMT v průběhu měsíce března informovalo a kluby s těmito prostředky už ve svých rozpočtech logicky počítaly, neustále se vymlouvá na policejní vyšetřování, které bylo zahájeno v době, kdy kluby už měly prostředky dávno dostat a navíc s programem IV nemělo nic společného.

Neustále se snaží vyvinit ze svého selhání, že k definitivnímu zrušení došlo až po jejím odchodu z ministerstva. Valachová však opět jako by nevěděla, že o zcela bezdůvodném úplném vyplácení programu IV (navzdory podepsaným akceptacím ze strany klubů) rozhodli v naprostém rozporu se schválenou metodikou, Plánem podpory sportu na léta 2015 – 2017, Usnesením vlády o hlavních dotačních směrech na rok 2017, atd., a díky totálnímu odbornému selhání lidí, které díky své personální genocidě v úseku sportu do jejich funkcí osobně dosadila, přestože věděla, že nemají potřebné odborné vzdělání ani odbornou praxi. A jejich rozhodování o zrušení programu IV v roce 2017 i 2018 je toho důkazem. Za to, že tito sportovní negramoti na MŠMT negramotně o financování sportu rozhodovali a rozhodují, zodpovídá jen a jen Valachová.

Je až komické, že ve snaze dehonestovat moji osobu dnes dává do souvislosti můj odchod z MŠMT se zásahem policie na MŠMT. Na vyvrácení této lži existuje celá řada svědků, podobně jako u jejího tvrzení, že o jmenování své kamarádky Simony Kratochvílové se dozvěděla z médií. Sprosté a zlé lži, nic víc. Dohodu o odchodu z MŠMT mi nabídl státní tajemník poté, co paní ministryně podala demisi a požádala mne, jako předsedu sportovní komise ČSSD o zpracování výzvy, aby z ministerstva neodcházela.

Zcela logicky sportovní komise ČSSD složená z mnohaletých dobrovolných funkcionářů v řadě sportovních organizací po celé ČR takovou výzvu odmítla a naopak odchod ministryně z MŠMT pro její naprostou neodbornost přivítala. Pokyn ministryně státnímu tajemníkovi k jednání o dohodě o mém odchodu z MŠMT (důvody pro to, abych byl „odejit“ nebyly a proto jsem ani „odejit“ na základě výpovědi nebyl) Jedná se tedy o další hloupou lež Valachové, protože příčinou jednání o mém odchodu z MŠMT byla tedy jen a jen aktem pomsty zhrzených a zneuznaných ambicí Kateřiny Valachové.

Ve snaze zamést svá pochybení pod koberec mi navíc vkládá do úst, že: „ zase s oblibou tvrdím, že mou práci v oblasti dotací pro sport na ministerstvu kritizoval Nezávislý kontrolní úřad a "dokazuje" to odkazy na zprávy NKÚ: „Vtipné je, že jím zmiňované dvě zprávy a jejich kritické závěry se vůbec netýkají podmínek pro dotace nastavených za mého působeni!“

Kdyby měla Valachová potřebu hledat ve své práci fatální chyby, dočetla by se, že jsem nepsal o tom, že by NKÚ v citovaných nálezech kritizoval její práci (ani nemohl, v té době na ministerstvu nepracovala), ale o tom, že tyto předchozí závěry NKÚ a napadané praktiky při nesystémovém rozdělování peněz z minulých období Valachová po dobu svého působení na MŠMT uplatňovala a tolerovala, na což ji právě zástupci sportovního prostředí opakovaně upozorňovali a navrhovali řešení a opravné prostředky, jak nesmysly v rozdělování prostředků do podpory sportu odstranit. Ostatně jak jinak hodnotit přidělování prostředků mimo programy z ruky v řádu stovek milionů Kč, jak hodnotit rozdělování prostředků např. v programu III v rozporu se stanovenými pravidly, jak hodnotit vyvádění prostředků z kapitoly sportu v hodnotě 3 mld. Kč do jiných úseků MŠMT, atd., atd. Valachová tyto praktiky prováděla, přestože byla obeznámena s kritikou způsobu přidělování dotací na MŠMT před jejím příchodem.


Valachová postupovala přesně tak, jak to NKÚ ve své předchozí zprávě kritizovalo – viz např.: „Ministerstvo také podle NKÚ při rozdělování dotací porušovalo svá vlastní pravidla i právní předpisy. V roce 2014 mohli příjemci požádat o navýšení už schválené dotace o deset nebo 20 procent. U čtyř z nich ale ministerstvo dotaci navýšilo přibližně o 90 až 360 procent původní částky. "Ministerstvo je tak zvýhodnilo a vytvořilo pro příjemce nerovné podmínky," podotkl NKÚ. A přesně tak se Valachová vůči sportovnímu prostředí chovala.

A nejsmutnější je, že díky lžím a nepravdám Valachové s cílem  odvést pozornost od vlastního manažerského selhání, to byla právě ona, která zásadním způsobem přispěla k tomu, že policisté výše popsané jednání zástupců ČUS nesmyslně vyhodnotili jako dle nich nezákonný pokus o ovlivňování přidělování prostředků. Kdyby Valachová nelhala, žádná obvinění by se nekonala.

Ve své aroganci se Valachová navíc zaštiťuje nesmyslnými tvrzeními a nesprávnými výpočty jí dosazených úředníků na MŠMT, kteří dospěli k absurdnímu tvrzení, že za poslední čtyři roky stoupla přímá podpora klubů devětkrát a že úspěšně pokračuje transparentní přímé financování klubů. Tohle už skoro připomíná bývalá tvrzení sjezdů KSČ před listopadem, ve kterých soudruzi tvrdili, že veškeré úkoly pětiletky byly v zásadě splněny. A ekonomika ČR se potápěla stále víc a stále rychleji.

A naprosto stejné to je na úrovni sportovních klubů po celém území ČR. Valachová i její pohrobci tvrdí, že se kluby mají stále líp (dokonce 9x za poslední čtyři roky) a že ti zástupci klubů a sportovního prostředí, kteří tvrdí opak, lžou. Jak komické a při tom smutné. Inu, doufejme, že opravdu platí, že lež má krátké nohy (ostatně bláboly a výmysly Kateřiny Valachové i nejnovější tvrzení MŠMT lze velmi jednoduše vyvrátit a nedoběhly ani do první zatáčky).

A srdcaři ze stále více decimovaného sportovní prostředí si nezaslouží to, co je dnes smutnou pravdou, zaslouží si, aby ti, kteří jejich práci prznili a przní, byli po právu označeni a pranýřováni nejen za to, jak sport poškodili, ale hlavně za to, že své selhání se snaží skrýt za hromadu nesmyslů, lží a výmyslů. A sporťáci by byli na palici, kdyby si to nechali líbit.

Jaká je tedy pravda ve financování klubů v letošním roce? Pokud bude klubům vyplacena celá částka 1 200 mil. Kč, což není zcela jisté (např. v roce 2017 nebylo vyplaceno z původně alokovaných prostředků více než 200 mil. Kč.), i tak nárůst prostředků v programu VIII nepokryje úbytek vzniklý zrušením programů IV a X a zamezením vyplácení příspěvků klubům ze svazů a střešních organizací.

Údajné navyšování financování klubů je to proto jen a jen demagogie, která ničí český sport. Jen pro zajímavost – kluby v roce 2015 získaly 29,7 % všech dotací vyplacených na podporu sportu z MŠMT, v roce 2016 dokonce 36,6 %, ale v roce 2017 jen 26,8 % a v roce 2018 v případě vyplacení celé alokace programu VIII jen 22,0 %, tedy nejméně za poslední čtyři roky.

V absolutních číslech obdrží při stoprocentní alokaci kluby v roce 2018 minimálně o 300 mil. Kč méně než např. v roce 2016.

Ve vztahu k celkovým výdajům státního rozpočtu se přitom celková výše financování sportu s přihlédnutím k inflaci a dalším vlivům téměř nezvýšila a stále ještě nedosáhla ani 5, 5 mld. Kč a 0,4% celkových výdajů SR, přestože přísliby politiků slibují sportu nejpozději do konce tohoto volebního období částku ve výši 1% celkových výdajů SR, tedy částku mezi 14 – 15 mld. Kč. Kluby by z této částky měly dle stanovených cílů dosáhnout až na 5 mld. Kč ročně, tedy více než 4x tolik, jako letos.


Dokáže vláda přidat během příštích tří let do sportu skoro 10 mld. Kč ročně? Ptá se na závěr svého komentáře Michal Kraus.

PS:  Desatero otázek pro zrcadlo Kateřiny Valachové:
1.    Byla jste členkou sportovního klubu nebo TJ?
2.    Zúčastňovala jste se jako sportovec organizovaných soutěží?
3.    Získala jste nějaké sportovní úspěchy?
4.    Pracovala jste jako dobrovolník v TJ či SK?
5.    Působila jste v roli trenéra, rozhodčího, funkcionáře, pořadatele?
6.    Získala jste nějaké ocenění za práci pro sport?
7.    Byla jste někdy v managementu sportovního klubu?
8.    Máte v oblasti sportu nějaké odborné vzdělání nebo odbornou praxi?
9.    Máte v oblasti financování sportu odborné vzdělání nebo odbornou praxi?
10.  Máte v oblasti managementu sportu nějaké vzdělání nebo odbornou praxi?

Až si na tyto otázky popravdě odpovíte, zamyslete se nad sebou, sportovcům se omluvte a zpytujte svědomí, protože nejvíce škody obvyklé nadělá iniciativní laik... dodává Michal Kraus.



                                                                                                                        
(red,sportovnilisty.cz,foto:arch.)