Bývalý reprezentant a útočník Brna Karel Kroupa, někdejší funkcionář a průkopník ženského fotbalu Otto Beichel a dlouholetý lékař národního mužstva Petr Krejčí se stali letošními držiteli Cen Václava Jíry.
Fotbalová asociace ČR je stejně jako předchozí laureáty vyznamenala za celoživotní přispění k rozvoji českého fotbalu. Předání cen se třetí dubnovou středu odehrálo jako tradičně v Břevnovském klášteře v Praze, vyznamenaným předali ocenění místopředseda FAČR Zdeněk Zlámal a generální sekretář FAČR Rudolf Řepka.
SportovniListy.cz byly na místě děje ...
Otto Beichel (* 29. června 1936)
Vloni v červnu oslavil osmdesáté narozeniny a velkou část života věnoval fotbalu. Byl jedním z průkopníků ženského fotbalu a velice se zasloužil o jeho rozvoj.
V roce 1979 založil fotbalový tým s názvem TJ Sokol Třebotov, který se později přejmenoval na SK Třebotov. Aktivně zde působil osmnáct let a ženský fotbal v Třebotově byl pojem. Za tu dobu družstvem prošlo více než osmdesát hráček, třebotovská děvčata sehrála 463 zápasů a byla úspěšná. Šestkrát vyhrál Třebotov druhou nejvyšší soutěž a ve třech ročnících startoval v první ženské lize. Krátce působil i ve funkci předsedy oddílu ženské kopané ve Spartě Praha.
V roce 1990 byla ženská kopaná oficiálně přijata pod ČMFS a Otto Beichel byl zvolen prvním předsedou ženské kopané. Ve funkci působil dlouhých třináct let, až do roku 2003. Podílel se na vzniku struktury ženských reprezentačních výběrů, kdy postupně vznikly reprezentace do devatenácti a do sedmnácti let.
Letošek je pro nás rokem ženského fotbalu a je nám ctí, že můžeme panu Beichelovi tímto způsobem poděkovat za práci, kterou v tomto odvětví odvedl.
MUDr. Petr Krejčí (18. května 1950)
Po promoci na lékařské fakultě v roce 1974 pracoval v Hradci Králové, ale brzy přešel do Prahy a svoji kariéru spojil s Ústřední vojenskou nemocnicí, kde je vedoucím lékařem Interního ambulantního oddělení. Po atestacích v oborech vnitřní lékařství a tělovýchovného lékařství uplatnil tyto své odbornosti v práci na sportovním poli.
Petr Krejčí působí u reprezentace jako lékař již přes dvacet let. Nabídku stát se lékařem národního týmu obdržel v roce 1995 a o rok později byl u zisku stříbrných medailí na Mistrovství Evropy 1996 v Anglii. Nechyběl, stejně jako české reprezentace, na šesti mistrovstvích Evropy, kterých se národní tým bez přestávky zúčastnil. Je skutečným rekordmanem v účasti na mezistátních utkáních – brzy dosáhne počtu 250 oficiálních zápasů české reprezentace!
Je členem společnosti tělovýchovného lékařství, kardiologické společnosti a společnosti pro hypertenzi.
Dlouhodobě působí ve Zdravotní komisi Fotbalové asociace ČR, jejímž je předsedou. Komise se mimo jiné stará o školení lékařů působících u reprezentačních a klubových celků.
Karel Kroupa (15. dubna 1950)
S fotbalem začínal v rodných Bosonohách, později přestoupil do Královopolské Brno. Do ligy poprvé zasáhl až v jednadvaceti letech, když předtím absolvoval dva roky v druholigové Dukle Tábor. Tam si ho vyhlédla Zbrojovka Brno a bylo to spojení na celý život.
Karel Kroupa se stal historicky nejlepším střelcem brněnského klubu, se kterým v roce 1978 získal mistrovský titul. V tomto ročníku se stal i králem ligových střelců a tento primát o rok později zopakoval. Ve 277 zápasech nastřílel 118 branek a je tedy členem Klubu ligových kanonýrů GÓLU. Jednadvacetkrát reprezentoval a v dresu národního týmu vstřelil čtyři branky.
Po šesti letech strávených v rakouských nižších soutěžích se Kroupa vrátil do brněnského klubu jako funkcionář na začátku devadesátých let. Klub byl v druhé lize a po skončení podpory ze strany Zbrojovky i silně zadlužený.
Pod vedením Karla Kroupy a s finančním zabezpečením ze strany Lubomíra Hrušky klub postoupil do první ligy, stal se jejím silným článkem a Za Lužánkami padaly rekordy v návštěvnosti. S odchodem Lubomíra Hrstky začaly ale finanční problémy a po příchodu nových majitelů se pozice Karla Kroupy oslabila, později v klubu skončil úplně.
To ale nic nemění na tom, že je zřejmě největší osobností v historii brněnského klubu a pochopitelně patří i mezi významné osobnosti českého fotbalu.
Fotbalová asociace ČR je stejně jako předchozí laureáty vyznamenala za celoživotní přispění k rozvoji českého fotbalu. Předání cen se třetí dubnovou středu odehrálo jako tradičně v Břevnovském klášteře v Praze, vyznamenaným předali ocenění místopředseda FAČR Zdeněk Zlámal a generální sekretář FAČR Rudolf Řepka.
SportovniListy.cz byly na místě děje ...
Otto Beichel (* 29. června 1936)
Vloni v červnu oslavil osmdesáté narozeniny a velkou část života věnoval fotbalu. Byl jedním z průkopníků ženského fotbalu a velice se zasloužil o jeho rozvoj.
V roce 1979 založil fotbalový tým s názvem TJ Sokol Třebotov, který se později přejmenoval na SK Třebotov. Aktivně zde působil osmnáct let a ženský fotbal v Třebotově byl pojem. Za tu dobu družstvem prošlo více než osmdesát hráček, třebotovská děvčata sehrála 463 zápasů a byla úspěšná. Šestkrát vyhrál Třebotov druhou nejvyšší soutěž a ve třech ročnících startoval v první ženské lize. Krátce působil i ve funkci předsedy oddílu ženské kopané ve Spartě Praha.
V roce 1990 byla ženská kopaná oficiálně přijata pod ČMFS a Otto Beichel byl zvolen prvním předsedou ženské kopané. Ve funkci působil dlouhých třináct let, až do roku 2003. Podílel se na vzniku struktury ženských reprezentačních výběrů, kdy postupně vznikly reprezentace do devatenácti a do sedmnácti let.
Letošek je pro nás rokem ženského fotbalu a je nám ctí, že můžeme panu Beichelovi tímto způsobem poděkovat za práci, kterou v tomto odvětví odvedl.
MUDr. Petr Krejčí (18. května 1950)
Po promoci na lékařské fakultě v roce 1974 pracoval v Hradci Králové, ale brzy přešel do Prahy a svoji kariéru spojil s Ústřední vojenskou nemocnicí, kde je vedoucím lékařem Interního ambulantního oddělení. Po atestacích v oborech vnitřní lékařství a tělovýchovného lékařství uplatnil tyto své odbornosti v práci na sportovním poli.
Petr Krejčí působí u reprezentace jako lékař již přes dvacet let. Nabídku stát se lékařem národního týmu obdržel v roce 1995 a o rok později byl u zisku stříbrných medailí na Mistrovství Evropy 1996 v Anglii. Nechyběl, stejně jako české reprezentace, na šesti mistrovstvích Evropy, kterých se národní tým bez přestávky zúčastnil. Je skutečným rekordmanem v účasti na mezistátních utkáních – brzy dosáhne počtu 250 oficiálních zápasů české reprezentace!
Je členem společnosti tělovýchovného lékařství, kardiologické společnosti a společnosti pro hypertenzi.
Dlouhodobě působí ve Zdravotní komisi Fotbalové asociace ČR, jejímž je předsedou. Komise se mimo jiné stará o školení lékařů působících u reprezentačních a klubových celků.
Karel Kroupa (15. dubna 1950)
S fotbalem začínal v rodných Bosonohách, později přestoupil do Královopolské Brno. Do ligy poprvé zasáhl až v jednadvaceti letech, když předtím absolvoval dva roky v druholigové Dukle Tábor. Tam si ho vyhlédla Zbrojovka Brno a bylo to spojení na celý život.
Karel Kroupa se stal historicky nejlepším střelcem brněnského klubu, se kterým v roce 1978 získal mistrovský titul. V tomto ročníku se stal i králem ligových střelců a tento primát o rok později zopakoval. Ve 277 zápasech nastřílel 118 branek a je tedy členem Klubu ligových kanonýrů GÓLU. Jednadvacetkrát reprezentoval a v dresu národního týmu vstřelil čtyři branky.
Po šesti letech strávených v rakouských nižších soutěžích se Kroupa vrátil do brněnského klubu jako funkcionář na začátku devadesátých let. Klub byl v druhé lize a po skončení podpory ze strany Zbrojovky i silně zadlužený.
Pod vedením Karla Kroupy a s finančním zabezpečením ze strany Lubomíra Hrušky klub postoupil do první ligy, stal se jejím silným článkem a Za Lužánkami padaly rekordy v návštěvnosti. S odchodem Lubomíra Hrstky začaly ale finanční problémy a po příchodu nových majitelů se pozice Karla Kroupy oslabila, později v klubu skončil úplně.
To ale nic nemění na tom, že je zřejmě největší osobností v historii brněnského klubu a pochopitelně patří i mezi významné osobnosti českého fotbalu.
(ps, FAČR, SportovniListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
